Povolte měkkou turistiku, žádají obce okolo Želivky

Přehrada Švihov na řece Želivce brání rozvoji regionu, stěžují si místní a volají po možnosti provozovat tam takzvanou měkkou turistiku. Obcím v okolí nádrže se zatím nedaří prosadit například turistické stezky nebo rybolov. Podle nich jsou pravidla ochrany pitné vody zbytečně přísná. Snaží se je proto změnit. Přitom oblast kolem řeky Želivky byla kdysi nejnavštěvovanějším koutem Vysočiny.

Zákaz vjezdu, zákaz vstupu, zákaz rybolovu, zákaz koupání. Tak zasáhla do života místních zásobárna pitné vody pro Prahu na řece Želivce. Lidé z okolí se shodují, že jim kromě zákazů a omezení nic jiného nepřináší. V řadě obcí chybí základní občanská vybavenost. A důvodem jsou podle místních právě přísná ochranná pásma, která znemožňují cestovní ruch a podnikání. S tím souvisí i nedostatek pracovních příležitostí a špatná dopravní obslužnost.

Pamětník Josef Váša vzpomíná, jak to na řece vypadalo v minulosti. Byla to prý jedna velká rekreační oblast se spoustou táborů, z turistů žily hospody a obchody. Po vzniku přehrady se taky zpřetrhalo propojení mezi dříve blízkými vesnicemi, které leží na opačných březích nádrže. Když chtějí například z Dolních Kralovci dojet do Ledče nad Sázavou, což dřív bylo asi šest kilometrů, musí teď kvůli objíždění přehrady ujet asi 25 kilometrů. „Celé údolí zaniklo, a za to by měla přijít nějaká kompenzace, která by pomohla cestovní ruch obnovit,“ uvedl pamětník Josef Váša.

Asfaltky tam vedou, jezdit se po nich ale nesmí

Místní se zatím marně snaží oblast s krásnou přírodou oživit. Povodí Vltavy odmítlo i návrh, že by se nevyužívané asfaltové silnice v ochranném pásmu změnily na turistickou naučnou stezku nebo cyklotrasu. Starosta obce Kožlí Václav Husák (nestr.) přitom říká, že by se ani nemusela žádná nová cyklostezka draze stavět. „Stačilo by ji označit a občané by se projeli krásnou přírodou,“ řekl Václav Husák. Dodal, že obec má posudky, že by takový krok vodě nijak neublížil. Přitom závora zakazuje vstup třeba i k památníku padlého odbojáře.

Přehrada Švihov, známá víc jako Želivka, byla dokončena v roce 1975. Tato největší vodárenská nádrž ve střední Evropě zásobuje pitnou vodou asi 1,5 milionu obyvatel, včetně Prahy a části Středočeského kraje. Ochrana tohoto zdroje ale výrazně limituje život i podnikání lidí žijících kolem přehrady. Výstavbou nádrží byly také odděleny obce, které dřív k sobě měly přirozenou spádovost.

Hugo Roldán, mluvčí Povodí Vltavy, uvedl, že ochrana nádrže Švihov jako zdroje pitné vody je natolik silný veřejný zájem, že nelze připustit její využití k rekreaci. „Beze změny zákazů v zákoně je vyloučeno provozovat zde rekreaci, koupání, rybaření nebo budovat cyklostezky,“ dodal Hugo Roldán.

Víc než případné koupání několika lidí škodí vodě pesticidy ze zemědělství

Místní se ale nevzdávají. Založili obecně prospěšnou společnost Čistá Želivka. Nechali si zpracovat odborné studie, ze kterých vyplývá, že rybolov, turistika nebo cyklistika by vodě nijak neublížily. 

Oldřich Doležal, vodohospodářský odborník a člen Čisté Želivky například uvedl, že koupání několika jednotlivých lidí 15 dnů v roce v nádrži o objemu 268 milionů kubíků vody je z hlediska zajištění kvality vody v této nádrži naprosto nepodstatné. „Vodě především vadí špatná zemědělská praxe, spousta pesticidů, které se stříkají na technické plodiny,“ uvedl Oldřich Doležal.

Na stranu odpůrců přísných ochranných pásem se už přidávají i první politici. Například podle europoslance Tomáše Zdechovského řada států v Evropě dává výnosy z prodeje pitné vody právě na podporu turistiky v oblasti. „Zjišťovali jsme to ve všech 28 státech a ve většině vyspělé Evropy opravdu mají jiný přístup,“ konstatoval europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Povodí Vltavy připravuje změny v ochranných pásmech ze tří stupňů na stupně dva. Zatím ale není jasné, jestli se tím přísný režim na přehradách alespoň trochu uvolní.

2 minuty
Povolte měkkou turistiku, žádají obce okolo Želivky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Porucha narušila dodávky tepla v Praze 10

Kvůli netěsnosti na potrubí bylo ve středu dopoledne asi 5500 domácností v Praze 10 bez dodávek tepla a teplé vody. Kolem poledne se podařilo poruchu opravit a zhruba polovina domácností už teplo a teplou vodu má. Dodávky do zbývajících míst mají být obnoveny do 20:00.
10:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kejda už asi natéká do znojemské nádrže, uvádí Povodí Moravy

Naředěná kejda v Dyji z protržené jímky na farmě u Podmyčí už podle Povodí Moravy asi natéká do znojemské nádrže, která zásobuje pitnou vodou Znojmo a okolí. Stále ale platí, že vodu ve Znojmě lze bez obav pít, uvedla firma Vodárenská akciová společnost (VAS). Amoniak postupně vyprchává, překročení limitů je nyní zhruba dvojnásobné. I v nádrži se ale znečištění velmi naředí, je v ní zhruba 2,5 milionu metrů krychlových vody, informovala mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
10:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Dobrušce na Rychnovsku unikly tisíce kubíků digestátu, do potoků se nedostaly

Z bioplynové stanice v Dobrušce na Rychnovsku uniklo několik tisíc metrů krychlových tekutého hnojiva. Hasiči postavili provizorní hráze z hlíny a povodňových pytlů, aby se takzvaný digestát z kravského hnoje a zbytků krmiv nedostal do povrchových vod, oznámila mluvčí hasičů Zuzana Strouhalová. Společnost ZD Dobruška na odčerpání uniklého hnojiva nasadila asi dvacet fekálních cisteren. Životní prostředí by podle podniku nemělo být ohroženo.
10:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

Projektů na podporu samostatnosti lidí s mentálním handicapem přibývá

Lidem s mentálním handicapem, kteří se chtějí osamostatnit, slouží od začátku roku nové tréninkové byty v Hradci Králové. V nich se pod dohledem sociálních pracovníků připravují na samostatné bydlení. Nové komunitní bydlení pro dospělé s duševním a mentálním onemocněním, které jim pomůže se začleněním do života, otevřeli také ve Skotnici v Moravskoslezském kraji.
před 19 hhodinami

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun ČTK řekl, že Šeredova rezignace nemá žádný vliv na rozpracované trestní kauzy. Odbor se dvěma pobočkami v Ostravě a v Olomouci bude do výběru nového ředitele řídit náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš, uvedl Dragoun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...