Ochránci přírody vyhledávají kriticky ohrožené sýčky podle zvuku

Bartošovice - Ochránci přírody ze Záchranné stanice Bartošovice na Novojičínsku hledají pomocí záznamníků lokality, ve kterých žije kriticky ohrožený sýček obecný. Před sto lety patřil k nejrozšířenějším sovám, teď mu hrozí vymření. Ornitologové odhadují, že v Česku nyní hnízdí méně než sto párů. Proto přicházejí se záchrannými programy.

Ochránci přírody z Poodří nainstalovali od února záznamníky, které nahrávají zvuky v krajině, na třech stech vytipovaných místech v Moravskoslezském, Zlínském a Olomouckém kraji. Poté nahrávky poslouchají a hledají zvuky sýčků. „Používáme normální diktafon s externím mikrofonem, který dáváme kvůli izolaci a maskování do plastových lahví. Na vybraném místě ho necháme zapnutý jednu, dvě, případně tři noci. Kapacita baterií je asi 60 hodin,“ vysvětloval ornitolog Jan Kašinský.

Nahrávky pomohly najít nové lokality sýčků

Do míst, na kterých z nahrávek sýčka identifikovali, se pak ochránci vrátí a pokusí se najít jejich hnízda. Do vhodných lokalit pak umístí tři sta speciálních budek, které by mohly být útočištěm ptáků při hnízdění. „Dosavadní výsledky našeho průzkumu nejsou nějak zvlášť povzbudivé, nicméně asi čtyři nové lokality výskytu sýčka jsme už našli,“ uvedl vedoucí stanice Petr Orel.

Na počátku minulého století hnízdily v Česku až desítky tisíc párů sýčků. I před padesáti lety byla tato malá sova součástí každodenního života na vesnicích. Protože se sýček, přilákán nočním hmyzem, často objevoval u osvětlených oken nemocných, vznikla pověra, že jeho houkání zvěstuje blízkou smrt.

Sýčků ubývá i jinde ve střední Evropě

Příčin dramatického úbytku sýčků v Česku, ale i v dalších středoevropských zemích, je více. „Velkoplošné změny v zemědělské krajině vedly ke ztrátě pestrosti a rozmanitosti přírody. To se projevilo úbytkem potravy i hnízdicích příležitostí,“ uvedl Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky. Dodal, že také intenzivní používání pesticidů výrazně snížilo počet hmyzu, třeba kobylek a brouků, kteří jsou spolu s hlodavci hlavní potravou sýčků.

V milosti hnízdily tyto sovy, které dorůstají do velikosti holuba domácího, často ve starých dutých stromech v zemědělské krajině. Teď žijí hlavně v blízkosti lidí, na vesnicích u hospodářských budov, na půdách stodol či stájí. „Vhodných zemědělských objektů, které sýček v minulosti obýval, výrazně ubylo. A svou roli hraje i zvýšená doprava,“ vysvětloval Petr Orel z bartošovické záchranné stanice, proč sýček z naší krajiny mizí.

Ornitologové vyzývají ke spolupráci při sčítání

Česká společnost ornitologická spolu s Akademií věd České republiky vyhlásily letos počtvrté program celorepublikového sčítání sýčka obecného a připravuje speciální program jeho ochrany. „Například ve východních Čechách patří sýček v řadě oblastí k nezvěstným druhům. Přesto není vyloučeno, že existují lokality, kde sýčci přežívají a unikají pozornosti. Velice uvítáme informace o případném výskytu i od laiků,“ uvedl Lukáš Kadava z České společnosti ornitologické. Po mapování soviček mají následovat jednání se zemědělci, k jejichž hospodářským budovám se sýčkové stahují. Více informací najdete ZDE.