V Rokycanech má vyrůst protipovodňová zeď, ekologové jsou proti

• ČT24

17. 4. 201517. 4. 2015, 16:10|Zdroj: ČT24

Kolem Klabavy má vzniknout protipovodňová zeď

Zdroj: ČT24

Rokycany - Ekologové v Rokycanech nechtějí protipovodňové opatření, které tam plánuje postavit Povodí Vltavy. Jde o kamennou zeď, která by měla stát kolem části řeky Klabavy. Ekologové přicházejí s jiným řešením. Bojí se totiž, že kvůli zdi přijdou obyvatelé o řeku úplně, a navíc že navržené protipovodňové opatření stejně nebude stačit úrovni povodní, které v Rokycanech bývají.

Stačí, aby začalo víc pršet, a Klabava se stává noční můrou obyvatel Rokycan. Lidé drží noční hlídky u řeky a sledují, jak voda stoupá. Na fasádách některých domů jsou stále vidět čáry, podle kterých se dá určit, kam až při povodních hladina vystoupala.

Povodí Vltavy chce proto zvýšit kapacitu koryta řeky Klabavy, aby Rokycany velké vodě lépe odolávaly. Na městském úřadě už leží vypracovaný projekt. Ten kromě zvýšení kapacity koryta počítá i se stavbou protipovodňových zídek, které mají nahradit stávající zábradlí. „Tyto zídky jsou navržené s kamenným obkladem a tak, aby zůstalo zachováno současné vizuální vnímání a využívání toku ve městě,“ popsal mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

Zábrana by měla vést středem města. Zídka bude vysoká podle místní situace od 0,5 do 1,1 metru a má být dlouhá 1,5 km.

Ekologové považují současný stav řeky za nevyhovující - je to podle nich mrtvý tok. Současně si myslí, že by u řeky ve městě měl vzniknout park či odpočinková zóna, aby tam mohli obyvatelé chodit a děti si tam mohly hrát. Připravovaná úprava podle nich současný stav jen potvrdí.

Daniel Šatra, předseda základní organizace Kulíšek, konstatoval, že ekologové protipovodňová opatření chtějí, nejsou proti nim. „Osobně si myslím, že co se tady chystá, je nedostatečné a je to limitované zadáním, které dalo město,“ uvedl Šatra. Rokycany by podle něj snesly úpravu, která by vydržela třeba 300letou vodu. Park a protipovodňová úprava se podle něj dají zkombinovat. „Tím, že se řeka neohradí, vodě se dá prostor do strany a koryto se rozšíří o nějakou kapacitu, voda se sem samozřejmě vejde a povodně jsou vyřešené,“ navrhuje Šatra.

Daniel Šatra také připomněl, že jeden z argumentů, který má dokládat údajnou nesmyslnost návrhu ekologů, byl, že pokud se koryto rozšíří, zůstane stejně zachovaný stávající průtok pod mosty, že se tam víc vody prostě nevejde. „Podle stejného argumentu my můžeme říct, že nemá smysl vyvyšovat koryto nad řeku, protože voda zachovává stejný objem, jestli je v průřezu nízkého obdélníku, nebo vysokého obdélníku,“ řekl Daniel Šatra.

Klabava je kvůli povodním hrozbou nejen pro Rokycany. Více informací v tomto článku: 

Projekt protipovodňových úprav v Rokycanech plánují vodohospodáři už přes deset let a je výsledkem dlouhodobých jednání. „Nejde tedy v žádném případě o obehnání toku betonovými zdmi ani o odříznutí toku jako architektonického a biologického prvku od města,“ konstatoval Hugo Roldán, mluvčí Povodí Vltavy. Podle něj je navržená varianta skutečně jediným technickým řešením, které může dlouhodobě ochránit město Rokycany před až stoletou vodou.

Ekologové říkají, že pokud by se uvažovalo v dlouhodobém horizontu, při rekonstrukcích mostů se mohou mosty zkapacitnit tak, aby povodeň pod nimi prošla. Podle Daniela Šatry by se mělo počítat například s 200letou vodou. Podle něj totiž, pokud se protipovodňová zeď, jak je nyní navržena, postaví a pak přijde víc než stoletá voda, zdi nebudou fungovat a povodeň přeteče přes hráze do města. Šatra navíc připomněl, že povodeň v roce 2002 rozhodně nebyla stoletá. „Byla údajně na úrovni tisícileté vody,“ upozornil Daniel Šatra, předseda základní organizace Kulíšek. Dodal, že dodnes ekologům nikdo rozumně nevysvětlil, jak se voda vrátí přes hráze zpátky, až voda v řece opadne.

Projekt počítá i s možností rozlití Klabavy do širokého území

Jiří Pechar, ředitele technické sekce Povodí Vltavy, který byl hostem živého vysílání pořadu Události v reginech, konstatoval, že plánovaná protipovodňová ochrana města Rokycany nespočívá pouze v navýšení stávajících železobetonových zdí obložených kamenem. Podle něj má celý úsek délku 2,6 km, a v části dlouhé 1,6 km projekt počítá se zřízením široké údolní bermy, která umožní rozlití Klabavy do širokého území. Tato berma bude podle něj široká 40 až 70 metrů.

Berma (z holand. berm) je úzká terasa podél břehu, sypané hráze, valu nebo opevnění.

Jiří Pechar k návrhu ekologů poznamenal, že podle něj ani v současné době obyvatelé Rokycan volně nevstupují do koryta, nerekreují se tam. „Ve velké části vnitřního města bude zachována stávající výška opěrných zdí. Bude to řešeno snížením dna,“ řekl Jiří Pechar. V místech, kde to není možné, což je z celkového úseku 2,6 km pouze 800 metrů, bude podle něj navýšeno zábradlí. 

Opatření chtějí vodohospodáři začít stavět v roce 2018 a stavba by mohla trvat do roku 2020. Náklady mají podle mluvčího Povodí Vltavy činit 490 milionů korun. Lidé, s nimiž reportérka ČT mluvila, se shodují hlavně na jednom - rozvodněná řeka jim už musí přestat ničit domovy.