Brno - Neodpovídající platy, malé vyhlídky na povýšení nebo stereotyp. Nejčastější důvody, které zaměstnancům na jižní Moravě znepříjemňují práci. Přes 60 procent lidí by neváhalo a kvůli lepšímu pracovnímu uplatnění by okamžitě vyměnilo pozici i profesní obor. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu Národní soustavy kvalifikací (NSK).
Šest z deseti Jihomoravanů by měnilo práci
Téměř dvě třetiny lidí v regionu pracují v úplně jiném nebo jen příbuzném oboru, než jaký vystudovali, a na jeho změnu si už netroufnou. Naopak Tomáš Vítek odvahu sebral. Vystudoval vysokou školu ekonomickou a v oboru pracoval čtyři roky. Pak se rozhodl, že chce dělat to, co ho od dětství baví: vaření. „Rozhodl jsem se pro změnu oboru a vyhledával jsem na internetu, jaké jsou možnosti. Narazil jsem na Národní soustavu kvalifikací,“ vzpomíná Vítek. Díky tomu získal certifikát za několik týdnů, aniž by musel znovu usednout do školních lavic.
Podle průzkumu, který nechala Národní soustava kvalifikací zpracovat, je na jihu Moravy pouhých 34 procent zaměstnanců spokojeno se svým zaměstnáním. Podobné výhrady jako lidé na jižní Moravě mají i lidé v jiných koutech republiky: téměř polovina si stěžuje na malý plat, čtvrtině vadí mizivé vyhlídky kariérního vzestupu a zhruba pětině pracujících vadí monotónnost zaměstnání. Více než polovina Jihomoravanů by kvůli lepším pracovním podmínkám či spokojenosti změnila zaměstnání.
GALERIE
videogallery_518734
„Na profesní změně láká lidi vidina lepšího finančního ohodnocení a práce v oboru, který by je bavil či zajímal,“ uvedl manažer projektu Národní soustava kvalifikací Ivo Jupa. Zaměstnance podle něj od změny často odrazují překážky, které lze však snadno překonat.
Rekvalifikace není nepřekonatelná překážka
Jednou z takových překážek může být i nedostatečná kvalifikace. Šanci na změnu povolání nabízí lidem kromě rekvalifikačních kurzů právě i zmíněná Národní soustava kvalifikací. Zájemce si může vybrat z téměř sedmi stovek kvalifikací a v oboru pak složí zkoušku. „Ta trvá od několika hodin až po dva až tři dny v případě těžších zkoušek. Uchazeč je totiž zkoušen úplně ze všeho, co je standardem pro danou profesní kvalifikaci,“ vysvětlil Aleš Křížek z Národního ústavu pro vzdělávání.
-
"Svět se neuvěřitelně zrychlil," řekl Jan Peška, manažer Národní soustavy kvalifikací, "každý se musíme zhruba třikrát až čtyřikrát za svůj profesní život naučit něco nového. Buď abychom zůstali ve své profesi stávající, nebo abychom mohli získat profesi novou."
Výstupem zkoušky je osvědčení o profesní kvalifikaci, které uznává i stát. Zaměstnavatelé zase díky přesné specifikaci podmínek vědí, co takto kvalifikovaný uchazeč opravdu umí. „Pro zájemce je výhodou, že není důležité, co jsem studoval, ale je důležité, co umím. A je na mně, jestli mám dovednost z praxe, na zkoušku jsem studoval sám, nebo jsem navštěvoval vzdělávací kurz,“ řekl Křížek s tím, že o kvalifikaci prostě rozhoduje výkon u zkoušky. Změnit profesi chtějí nejčastěji Češi krátce po dsažení dvaceti let a pak mezi 35 a 39 lety. Většinou jde o lidi s výučním listem, maturitou a základním vzděláním.
Jihomoravský úřad práce sice k únoru registroval více než 6000 volných pracovních míst, ale často v oborech, které vyžadují od uchazečů nějakou odbornou kvalifikaci. Průzkum současně ukázal, že téměř 70 procent lidí z Jihomoravského kraje pracuje v jiném nebo pouze příbuzném oboru, než vystudovali, a nemá tak osvědčení o tom, co skutečně umí a co je živí.