Podivnou ubytovnu v Přerově opouštějí další klienti, postará se o ně Brno

Přerov - Další tři klienti dnes opustili kritizovanou přerovskou ubytovnu v Dluhonské ulici. Převzala je Nemocnice milosrdných bratří v Brně, kde před týdnem skončili bez doprovodu, hladoví, zmatení a bez ohlášení už tři bývalí obyvatelé tohoto zařízení. V úterý vypravily sociální pracovnice z Přerova do Brna dalšího muže a ženu, dnes tam sanitka odvezla další tři klienty s trvalým pobytem v Brně. To pro ně našlo místo v domovech pro seniory. I oni přijeli bez doprovodu sociálních pracovníků a jen s igelitovými taškami.

V ubytovně, ve které její majitel poskytuje sociální služby bez potřebné registrace vážně nemocným lidem z celé republiky, zůstává asi dvacet lidí. Jsou mezi nimi například bývalí bezdomovci po amputaci omrzlé končetiny. Všichni jsou zdravotně nebo mentálně postižení a většinou se neobjedou bez cizí pomoci. Z Brna pocházejí ještě další čtyři, ostatní jsou převážně z Ostravska a Zlínska.

Stravu do ubytovny dodává město

Část ubytovny, která patří podnikateli Pavlu Mirgovi, má do konce února skončit a už nyní omezila služby, například stravování. Od pondělí jim proto jídlo na celý den dodává město prostřednictvím Zařízení školního stravování Přerov. „Denně teď také kontrolujeme poskytovanou péči, zvláště podávání léků,“ uvedla vedoucí oddělení sociální prevence přerovského magistrátu Marta Šintáková.

Přerovský magistrát zatím jedná o řešení svízelné situace ostatních klientů. „Intenzivně pro ně hledáme umístění v registrovaných pobytových zařízeních. Podle trvalého bydliště jsme mimo jiné obeslali příslušné pověřené úřady obcí, města a krajů a požádali o pomoc,“ uvedla Šintáková. Brněnský magistrát zareagoval ihned poté, co se minulý týden za podivných okolností objevili tři muži z přerovské ubytovny na chodbě brněnské Nemocnice milosrdných bratří. Pro dva z nich našel přednostně místo v domově pro seniory, jednoho muže, který je nesvéprávný, přijala psychiatrická nemocnice v Černovicích. „Město Brno je připraveno postarat se i o ty ostatní,“ sdělil vedoucí sociálního odboru brněnského magistrátu Jan Polák.

Informace a fotografie z ubytovny, které vypovídaly o nedůstojných podmínkách, nedostatečné hygieně a nuzné stravě, zveřejnila nedávno senátorka Jitka Seitlová. Vyvolala tím zvýšený zájem úřadů. Krajský úřad Olomouckého kraje zahájil s majitelem Pavlem Mirgou správní řízení. Za neoprávněné poskytování sociálních služeb mu hrozí pokuta až milion korun. Krajský úřad ho ze stejného důvodu potrestal pokutou několik desítek tisíc už v roce 2013, nikam to nevedlo a podle informací České televize ji dosud ani nezaplatil.

Ministerstvo: Stát nepochybil

Podle senátorky Seitlové je přerovská ubytovna příkladem selhání českého sociálního systému. Ministerstvo práce a sociálních věcí se ale proti tomu ohrazuje. „Stát nepochybil. Přišel na to, takže kontrolní mechanismy fungují a situace se řeší,“ uvedl vedoucí odboru sociálních služeb David Pospíšil. Dodal, že krajské úřady evidují celkem asi čtyřicet neregistrovaných poskytovatelů sociálních služeb a u poloviny z nich už zahájily správní řízení. Dodal, že kontrolu neregistrovaných sociálních služeb mají na starosti krajské úřady.

Vedoucí oddělení sociální pomoci Olomouckého kraje Zbyněk Vočka prohlásil, že úřad své povinnosti nezanedbal a od první pokuty v roce 2013 ubytovnu sledoval. „Postupovali jsme podle našich kompetencí. Byla tam celá řada kontrol včetně orgánů ochrany veřejného zdraví. Žádná nezjistila porušení právních předpisů nebo ohrožení zdraví lidí,“ řekl a zdůraznil, že na ukončení činnosti ubytovny kraj nemá kompetence. Poukázal za úřad práce, který poskytuje příspěvek na péči a měl by její čerpání kontrolovat.

Pochybení nepřipouští ani sociální odbor přerovského magistrátu. „Do doby zahájení správního řízení a krizové situace v důsledku omezení služeb jsme tam neměli snadný přístup, protože jde o komerční ubytovnu. Šetření jsme mohli provádět jen se souhlasem majitele i klientů,“ uvedla Šintáková. Zdůraznila ale, že město ubytovnu kontrolovalo a o špatném stavu opakovaně informovalo všechny příslušné úřady. Proč Mirga mohl provozovat neregistrovanou službu pět let, zůstává otázkou.