Města a obce dál čekají na vyřešení církevních restitucí

• pba

23. 1. 201523. 1. 2015, 17:20|Zdroj: ČT24, ČTK

Základní škola v Býšti

Zdroj: ČT24

Východní Čechy – Města a obce si stěžují na zdlouhavé církevní restituce. Od zahájení celého procesu uplynuly už dva roky. Zatímco některé radnice nemohou zablokované pozemky dlouhodobě využívat, jinde na někdejších církevních parcelách stojí třeba obecní školy.

Horní Jelení

Starosta Horního Jelení stojí na kraji města a ukazuje na louku, na které na první pohled nic zvláštního není: „Tady mohlo stát šestnáct až dvacet rodinných domů,“ konstatuje Petr Tupec. Louka kdysi patřila církvi. Parcelu proto město nemůže využívat. „Nenavrácení těchto pozemků znamená blokaci rozvoje města Horní Jelení,“ doplnil Petr Tupec (ODS), starosta města.

Radnice na vyřízení církevní restituce stále marně čeká: „Pokládám si otázku, zda je to záměrné, zda skutečně jakoby ten stát nechce vydat pozemky a nebo budovy, které jsou blokačním zákonem odstaveny od užívání církví. Nerozumím tomu, mrzí mě to, jsem toho názoru, že pokud skutečně ty nároky církve jsou oprávněné, tak i v tomto případě by mělo být vše narovnáno do původních hodnot,“ uvedl Petr Tupec (ODS), starosta Horního Jelení. 

Býšť

Podobný problém řeší i v Býšti, kde na někdejším církevním pozemku stojí škola a školka, s nimi souvisí i zahrada a školní sportoviště. „Stále čekám, že se někdo pochlapí, aby se to někam posunulo,“ uvedl Ladislav Mlateček (nez.), starosta obce Býšť.

Na otázku, jak dlouhá cesta obec v této věci ještě čeká, starosta odpověděl: „Církev už dostala některé zemědělské pozemky, a teď bych očekával, že i ty pozemky, které nebudou nikdy vydané církvi, tak ano - bude tam nějaký posun, a církev bude muset dostat nějaké odškodnění od státu, a mělo by to přejít na obec, protože ta obec na tom má dnes majetky,“ konstatoval Ladislav Mlateček (nez.), starosta obce Býšť.

Starosta shrnul i dosavadní vývoj: „Všechno začalo tím, že se schválil v roce 1991 zákon 229 o restitucích, ale ty církevní restituce, ty se oddalovaly, nikdo z těch předešlých politických garnitur neměl odvahu to nějakým způsobem uzavřít. To se povedlo v podstatě až po 22 letech. Dneska jsme po 24 letech a ještě nejsme u konce, protože stále ještě to není uzavřené, stále ještě s námi nikdo nejednal o tom, že by se to mohlo převést třeba na obec,“ uzavřel Ladislav Mlateček.

Litomyšl 

Řád piaristů žádá vydání chrámu Nalezení svatého Kříže v Litomyšli. Kulturní a společenský život se sem vrátil po 300 letech od položení základního kamene. Památka prošla rozsáhlou rekonstrukcí, a to za evropské peníze. Město má s církví dohodu, že památka zůstane přístupná. O převodu se ale zatím nerozhodlo: „Když jsem se dotazoval na NPÚ, říkali, že požádali církev, aby doložila nějaké papíry, a dodnes je teda nepředložila,“ řekl Michal Kortyš (ODS), místostarosta Litomyšle. 

Podle Michala Kortyše se navracení majetku církvím neúměrně vleče. K dořešení otázky prý může přispět i samo město: „Tím, že budeme apelovat na církev, aby opravdu zkusila najít ty podklady, které jsou k tomu nutné a potřebné. My jsme dali dotaz na Národní památkový ústav, oni jsou připraveni tuto restituci vydat, ale musí to být řádně doloženo. Jenom mám obavy, aby – jak se dneska každý bojí, tak aby těch papírů nemuselo být hodně, než to vydají. Takže to záleží potom samozřejmě na ministerstvu a na vládě, jakým způsobem se k tomu postaví,“ dodal Michal Kortyš (ODS), místostarosta Litomyšle.

Svitavy

Ve Svitavách už mají dávno jasno. Tamní bývalý klášter se církvi vracet nebude. V roce 1945 byl klášter konfiskován na základě dekretů prezidenta republiky. V současné době tam sídlí sociální zařízení Pardubického kraje. Součástí areálu je i kaple zasvěcená svatému Vincentovi.

„My tady poskytujeme dlouhodobě služby lidem s mentálním a kombinovaným postižením a neradi bychom k nějakým změnám přistupovali, protože pro ně by to mohlo být fatální,“ uvedla Jaroslava Filipová, ředitelka Domova na rozcestí Svitavy.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

Například královéhradecké pracoviště Úřadu pro zastupování státu bude o většině majetku teprve rozhodovat. 

ÚZSVM Hradec Králové

Vyřizování žádostí církví k 31. 12. 2014

• Vydáno 53 položek nemovitého majetku.
• Zamítnuto 342 položek nemovitého majetku
• Nerozhodnuto  451 položek nemovitého majetku.

Zdroj: ÚZSVM Hradec Králové

Církve trpělivě vyčkávají. „My si na zdlouhavý proces vyřizování našich restitučních nároků vůbec nestěžujeme, protože chápeme složitost celé situace,“ konstatoval Lukáš Peška, mluvčí Biskupství královéhradeckého.

Lukáš Peška, mluvčí Biskupství královéhradeckého k restitucím:

„Stejné kroky, které jsme činili my při přípravě jednotlivých výzev, musí teď pro jejich ověření učinit také příslušné orgány a příslušné úřady. A my z vlastní zkušenosti víme, že to zkrátka nejde ze dne na den. Navíc musím dodat, že naše vztahy s úřady, ať už tady v Královéhradeckém kraji, nebo například v sousedním Libereckém,  jsou velmi korektní a vycházíme si maximálně vstříc.“

„Předmětem restitučních nároků v Královéhradecké diecézi jsou především zemědělské pozemky. Z valné části se to týká lesů, potom polí, luk, v menší míře určitých vodních ploch, rybníků a podobně. Lesy z drtivé většiny převažují. My usilujeme o zhruba 7 500 hektarů, celkově, zemědělských pozemků, a lesy z toho tvoří asi 4 500 hektarů.“

„Jen pro zajímavost, v naší diecézi vůbec není žádný zámek ani kulturně hodnotná stavba, o kterou bychom usilovali, která dříve byla ve vlastnictví církve. Takže u nás jde skutečně pouze o pozemky.“

"Začnu-li kladně vyřízenými žádostmi, pak v procesu od podpisu smlouvy až po finální zápis do katastru nemovitostí se jedná zhruba o třetinu. Co se týká nevyřízených žádostí, my si tady tuto evidenci nevedeme, protože je velmi těžké ji vůbec vést. Dám příklad – při podání jedné žádosti, jedné konkrétní výzvy, se může třeba dotyčný pozemek skládat ze tří parcelních čísel, a třeba jedno je vydáno, druhé ne, takže ta evidence je velmi složitá a v tuto chvíli není na pořadu dne.

Podstatnou část majetku v podobě luk a polí církvím vrací Státní pozemkový úřad. Navrácením dalšího majetku se pak zabývají i Lesy České republiky.

Církve žádají i o krajský majetek

Na dořešení restitučních sporů čekají i církve. Řada z nich se majetku domáhá ve správním řízení a kritizuje zdlouhavou administrativu. Část sporů ale bude muset vyřešit až soud. Církve totiž žádají i o majetek, který patří krajům, a ty ho ze zákona nevydávají.

Liturgické svazky v Jihočeské knihovně

Zdroj: ČT24

Příkladem je spor o historické svazky v Jihočeském kraji. Depozitář Jihočeské knihovny ukrývá 14 000 historických svazků, o jejichž vrácení žádají františkáni a minorité. Jde převážně o liturgické knihy. Nejstarší jsou z 15. století. Svazky pocházejí z klášterů v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci nebo Bechyni.

„Klášter minoritů v Českém Krumlově byl vydán minoritům na základě výčtového zákona už v roce 1992, a v tomto výčtovém zákoně se mluví také o tom, že součástí majetku je i veškerý movitý majetek,“ konstatoval Jan Sedlák, zástupce řádu minoritů ČR.

Jihočeský kraj, který je majitelem těchto knih, ale považuje žádost o jejich vydání za bezpředmětnou. Restituce se ho netýkají: „Podle zákona není Jihočeský kraj takzvaně osobou povinnou k jejich vydání,“ uvedl Jiří Zimola (ČSSD), hejtman Jihočeského kraje.

Liturgické svazky v Jihočeské knihovně

Zdroj: ČT24

Rozhodnout tak bude muset soud. Stejně jako v několika dalších případech. Církve kraj žádají o sbírkové předměty z muzeí i stavby. Například Biskupství českobudějovické požádalo o budovu střední průmyslové školy. I ta je ale v majetku kraje. 

„Majetkově tento objekt přecházel do vlastnictví různých právnických osob a není zřejmé, kdo byl tou povinnou osobou,“ uvedl Adolf Pintíř, administrátor diecéze z Biskupství českobudějovického.

Právě Českobudějovická diecéze má v tuto chvíli vydánu polovinu ze 7 500 hektarů pozemků, o které v rámci restitucí požádala. Dalších 500 případů ale řeší ve správním řízení, několik dalších napadne určovací žalobou.

Zákon č. 229/1991 Sb. je k dispozici zde. Další informace o církevních restitucích je na webu Wikipedie zde.