Pardubice - Východočeské divadlo v Pardubicích zahájilo novou sezonu klasikou Julia Zeyera, první premiérou se stal příběh Radúze a Mahuleny. Hostující režisér Michael Tarant se v inscenaci vrací k původnímu zpracování této známé hry. Vsadil přitom na mladé herce, kteří v pardubickém souboru patří mezi nováčky.
V Pardubicích už zase zapomíná Radúz na Mahulenu
Radúz a Mahulena v nastudování Východočeského divadla v Pardubicích není pohádkově laděným příběhem, ale návratem k mýtickému pojetí. Původní zpracování známé hry se stalo výzvou pro režiséra Michaela Taranta, který uvedl: „Radúz a Mahulena je výjimečný titul v kontextu českého divadla, básnivé drama, které má za sebou už asi 100 inscenací. Já sám jsem jej inscenoval už v Moravském divadle Olomouc.“
Do hlavních rolí režisér obsadil nováčka souboru Jana Musila a Mášu Málkovou, která je v pardubickém souboru od minulého roku a doufá, že představení divákům něco řekne. Jana Musila spolupráce s Michalem Tarantem hodně bavila, považuje jeho pojetí za akční„. Podle ředitele pardubického divadla Petra Dohnala se divadlo snaží, aby mladí herci dostávali velké příležitosti. “Pro nás je to jisté riziko, ale věříme, že nás nezklamou," řekl Petr Dohnal. Pardubické divadlo hraje, podotkl režisér, trochu jiný repertoár a jiné tituly. Domnívá se, že pro soubor to možná byl výlet do poněkud neznámých končin, právě sám Julius Zeyer je vlastně takovou neznámou pevninou.
Vůbec poprvé se příběh Radúze a Mahuleny hrál v Pardubicích v roce 1904, a poté ještě o 55 let později. Osobité pojetí Michaela Taranta se stalo první z osmi premiér letošní divadelní sezony.