Amerika turisty láká

Mořina – V průběhu času si získala soustava vápencových lomů Amerika nedaleko Karlštejna ve středních Čechách rozporuplnou charakteristiku: ráj filmařů, místo častých smrtelných úrazů a v minulosti také konečná stanice pro řadu nepohodlných politických vězňů. Svým jedinečným vzhledem a rozměry opravdu připomíná atmosféru Divokého západu. Způsob těžby zde netradičně probíhal postupným hloubením obrovské jámy, která je dlouhá cca 800, široká 200 a hluboká 100 metrů. Navíc je propojena s okolními lomy pomocí dlouhých šachet z první poloviny 20. století.

Scenériemi, jako jsou kolmé bílé stěny, závratná osmdesátimetrová hloubka a na dně jezero s průzračně modrou vodou, je přírodní, ale zároveň i unikátní technická památka známá z filmů Limonádový Joe nebo třeba Malá mořská víla. Romantická příroda lomu Velká Amerika ale neláká jen filmaře, neodolatelná je hlavně pro turisty. „Doslova to láká: sejít dolů a vykoupat se,“ potvrdil jeden z návštěvníků Pavel Krejča.

K jezeru ale mají návštěvníci vstup zakázaný, na strmých a kluzkých svazích již totiž přišly o život desítky lidí. Turisté ani pod hrozbou patnáctitisícové pokuty často zákaz nerespektují. Společnost Lomy Mořina, která oblast spravuje, však zatím neuvažuje, že by dolů vybudovala bezpečnou stezku. „To je práce, kterou nám nikdo nezaplatí. A kdybychom se bavili o koupání, to je otázka hygieny, toalet a podobně. Na to nejsme zavedení,“ prohlásil mluvčí společnosti Lomy Mořina Radim Vaculovič. Lomy Mořina argumentují tím, že jediným předmětem jejich podnikání je těžba, nikoliv servis pro turisty. Ve Velké Americe se přitom vápenec nedobývá už od 60. let minulého století, používal se při výrobě surového železa a oceli. „Těžilo se tady zvláštní metodou, nikoliv na povrchu v lomech, jak je to běžné, ale v podzemí způsobem, který se jmenuje nálevkování, což byl takový hornický způsob,“ vysvětlila Irena Jančaříková z CHKO Český kras.

Reportáž Lucie Komňacké (zdroj: ČT24)

Amerika je zařazena do soustavy Natura 2000, jde tedy o jednu z nejcennějších chráněných oblastí Evropy. Četné šachty využívají jako svá zimoviště chránění netopýři, indikátorem kvalitní a čisté vody je zase rak bahenní. „Jejich populace tady není původní, protože tady se to vytěžilo uměle. Kde by se tu vzal rak, byl sem uměle nasazen. Daří se mu tady však dobře, dosahuje tady délky až 15 cm,“ poznamenala Irena Jančaříková. To potvrzují i záběry potápěčů, kteří jezdí na Velkou Ameriku pravidelně vždy na začátku prosince. Se společností Lomy Mořina mají dohodu: My vás pustíme se potápět, vy nám za to uklidíte jezero. „Oni nám lom vyčistí. Vytahají pneumatiky a jiné předměty, které tam neukáznění návštěvníci nechají,“ podotkl Radim Vaculovič. Potápěč Alexandr Vodička z Tritonu Beroun doplnil: „Zůstaly tam velké pneumatiky z těžebních strojů, v těch ale většinou hnízdí raci, takže s těmi nehýbeme.“

Procházkou se dá od Velké Ameriky projít k Malé Americe, do soustavy tří nejznámějších a nejnavštěvovanějších lomů patří ještě lom Mexiko, neboli tzv. Trestanecký lom. V letech 1949–1953 jím prošlo na 2 000 politických vězňů, nelidské pracovní podmínky přežili jen někteří. Na památku všech trestanců tu teď stojí pomník.

K pomníku a dvěma vyhlídkovým plošinám, odkud je nejhezčí pohled na Velkou Ameriku, mohou turisté dojít po žluté turistické stezce. Je dlouhá 3 km a končí na Karlštejně.