Brno - Synovec řezbáře Josefa Utze Miloš Vlček neuspěl ani s ústavní stížností ve sporu o cenný mechanický betlém, který je turistickou zajímavostí Olešnice v Orlických horách. Betlém se v minulosti dostal do správy rychnovských muzejníků, Vlček ale tvrdí, že je dědicem betlému. S žalobou na určení vlastnictví však neuspěl. Podle soudů se měl Vlček cenné památky domáhat podle restitučních zákonů.
Údajný dědic olešnického betlému neuspěl ani u Ústavního soudu
Betlém je majetkem Královéhradeckého kraje a oficiálním správcem je Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou. Podle ředitelky muzea je správné, aby o unikátní betlém pečovala odborná muzejní instituce. „Betlém je pro nás zajímavý především tím, že je z našeho regionu. Mechanických betlémů je více, ale tento je dílem regionálního tvůrce. Jsme rádi, že je betlém provozuschopný,“ pochvaluje si ředitelka muzea Irena Krejčí.
Vlček tvrdil, že restituce promeškal kvůli chybné informaci od vedení muzea. Později proto podal určovací žalobu, což ale odporuje ustálenému rozhodování českých soudců. „Žalobou o určení vlastnického práva nelze obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství,“ zopakoval senát se zpravodajem Vojenem Güttlerem i v tomto případě.
Vlček o mechanický stroj v Olešnici v posledních letech pečoval a usiloval o potvrzení, že betlém je majetkem jeho rodiny. Do držení muzea se prý dostal bez vědomí rodiny a bez jakéhokoliv rozhodnutí o vyvlastnění, konfiskaci nebo zestátnění.
Autor betlému Josef Utz se narodil v roce 1896. Za světové hospodářské krize mu příliš nevynášelo tkalcovské řemeslo, a tak zřejmě hledal únik od smutné reality v sestavování mechanického betlému s mnoha pohyblivými součástmi. Po druhé světové válce se Utzova tkalcovna dostala do národní správy. Utzova manželka Marie před smrtí v roce 1953 odkázala majetek své sestře Růženě Vlčkové, matce Vlčka. Ta hledala způsob, jak betlém zachránit, a tak ho schovala u známých ve stodole. Na podzim 1967 se dostal do rychnovského muzea, kde přečkal dalších 30 let v depozitáři. Po roce 1990 se díky společné snaze Vlčkových, muzejníků z Rychnova a obyvatel Olešnice betlém vrátil zpět na místo, kde vznikl. Znovu sestavený a provozuschopný betlém je veřejnosti přístupný na olešnické radnici.