Šumava/Krkonoše – Strážci Národního parku Šumava budou nově poskytovat profesionální první pomoc zraněným. Svá auta už mají vybavena základní zdravotní technikou. Hlavním důvodem spolupráce strážců se záchranáři bylo pokrýt rozsáhlé horské území. Lesní strážci museli složit zkoušky z poskytování první pomoci, kterou budou prioritně poskytovat nadále záchranáři.
Ze strážců šumavského parku se stávají záchranáři
Na Šumavě se ročně zraní stovky turistů a cyklistů. Kvůli rozsáhlému území a mnohdy náročnému horskému terénu se však záchranáři ke zraněnému dostanou později než ve městech. Každé nové auto vybavené plnohodnotným zdravotnickým materiálem, které je denně v terénu, je proto přínosem.
„Jsou tam vakuové dlahy, vakuové matrace, defibrilátor nebo batoh se záchranářským materiálem,“ uvedl referent informační a strážní služby Národního Parku Šumava Jan Pecánek. Takto vybavených aut bude po celém území Šumavy jezdit osm. Strážci parku budou především pomáhat ostatním složkám integrovaného záchranného systému s hledáním ztracených osob.
Reportáže Jana Dvořáka a Vladimíra Plecháček, vstup Marka Štětiny (zdroj: ČT24)
24 strážců už prošlo kurzem rychlé zdravotnické pomoci a polovina z nich také výcvikem ve skalním terénu. Vybavení jednoho vozu vyšlo zhruba na 80 tisíc korun. Referent Petr Šrail dodal, že vozy jsou rozmístěny přibližně po 15 km.
Záchranáři z jiných hor si vystačí sami
Stanislav Kubeš
záchranář Horské služby Boží Dar
„Jsou tu náhorní plošiny, celkem velký počet komunikací, takže dostupnost záchranek je jednodušší. Na nás pak zbývají už jen ty opravdu složité zásahy do terénů, kam se záchranná služba nedostane.“
Jinde v českých horách ale podobné pomocníky nechtějí. Zůstanou u osvědčené spolupráce záchranné a horské služby. Ani tam se ale turisti o své zdraví bát nemusejí. Šumava tedy v tomto směru zůstává výjimkou. V Krušných horách nemají strážce parku, záchranářům by mohli pomáhat ochránci přírody, ale ani tam nejsou údajně tolik potřební.
Krkonošský strážce chodí primárně pěšky
Strážce Krkonošského národního parku si v terénu musí vystačit s malou lékárničkou. Ta obsahuje pouze standardní zdravotnický materiál – obinadla, roušky, či fólii pro izolaci, jak sdělil Michal Skalka ze Stráže přírody Správy KRNAP. O vybavení aut dalšími zdravotnickými potřebami správa parku neuvažuje. „Strážce chodí po horách primárně pěšky,“ sdělil Michal Skalka.
Ani krkonošská horská služba dovybavení svých vozidel neplánuje. Marek Fryš z Horské služby Krkonoše vysvětlil, že v podstatě v každém středisku je možnost vzít sebou na výjezd lékaře. V ostatních případech horská služba zajišťuje první pomoc. Také proto se její členové pravidelně školí.
Náčelník horské služby Adolf Klepš sdělil, že proškoleno bude zhruba 120 zaměstnanců správy parku v základních zdravovědných dovednostech. Školení začne už v červnu.