Liberec - Nepříjemné překvapení čekalo na první výplatní pásce také hasiče. Například ti na Liberecku dostali až o osmnáct procent méně, přestože škrty měly být jen desetiprocentní. Krajský ředitel přiznává, že právě u nich došlo k nejdrastičtějším omezením. Chce ale najít rezervy a mzdy co nejdřív posílit. Lidi mu už začali odcházet.
Karel Arnold pracuje jako hasič už sedmnáct let. Řídí cisternu, zodpovídá za veškeré vybavení při výjezdu, a když někdo z jeho skupiny chybí, zaskakuje jako řadový hasič. Za leden dostal o tři tisíce korun méně než za prosinec. Navíc přišel o stravenky. Rodinu přitom živí sám. „Já mám postiženého syna, takže je s ním manželka doma. Proto je pro nás každá koruna dobrá. My jsme neměli vysoké platy ani předtím. Takže ta situace je pro mě velmi nepříjemná,“ uvádí profesionální hasič Karel Arnold.
Loni měli hasiči v kraji na platy sto padesát milionů korun. Letos ale dostali o patnáct milionů méně. Dalších šest milionů musí ušetřit na provozu. Škrtá se proto, kde může. Hasiči na Liberecku brali loni v průměru dvacet šest tisíc korun. Letos je to dvacet tři tisíc korun. To je hlavní důvod, proč už dvacet sedm hasičů dalo výpověď. „Problém je v tom, že někomu se platy snížily až o osmnáct procent, u občanských pracovníků to je dokonce přes dvacet procent,“ připomíná krajský odborový předák Hasičské záchranné služby Libereckého kraje Zdeněk Juřík. „Měli jsme sto lidí, kteří měli příplatky na minimu, a byl problém jim něco vzít. Teď využíváme rezervy a naším cílem je vrátit to na deset procent pro každého,“ zdůrazňuje Zdeněk Juřík.
Hasiči teď budou mít problém obsadit všechny směny, a to hlavně na Semilsku. Lidé se ale nemusejí bát, že k nim v případě požáru nikdo nepřijede. Ti, co zůstanou, totiž budou mít víc práce. „V rámci sto padesáti hodin to odpracují navíc, a tak přijdou o další peníze,“ uzavírá Zdeněk Juřík.
V Libereckém kraji slouží čtyři sta deset profesionálních hasičů. Další velká vlna odchodů se neočekává. Jednotky výpovědí ale podle odborářů ještě přibudou.
