Šluknov – Nadšenci, kteří mapují historii větrných mlýnů, se rozhodli lidem na zámku ve Šluknově ukázat krásu těchto unikátních staveb. Právě ve Šluknovském výběžku se dochovalo nejvíc větrníků v Čechách. Větrný mlýn je zařízení, jehož hlavní součástí je větrná turbína, která dokáže přeměňovat větrnou energii na kinetickou. V mnoha zemích světa se používal k mletí mouky a pumpování vody. V Česku jsou větrné mlýny obvyklejší na Moravě, v Čechách byly hojnější mlýny vodní, které byly energeticky výhodnější a umožňovaly semlít až pětinásobek obilí za stejnou dobu.
Větrné mlýny mají stále kouzlo
Mlýn holandského typu, jehož lopatky se točí a hlavní části znovu fungují, se v Čechách dochoval už pouze jeden – ve Světlíku u Jiřetína pod Jedlovou. „Kouzlem mlýnů je kombinace dvou věcí dohromady: první záležitostí je architektura a druhou je technologické vybavení,“ uvedl Radim Urbánek ze Sekce větrné mlýny při Technickém muzeu v Brně. Z ostatních větrných mlýnů v Čechách už původní zařízení zmizelo. Stavba, která stojí na kopci nad Rumburkem, dokonce ani mlýn nepřipomíná, stala se z něj kaple. „Buďme rádi, že v tom místě krajinnou dominantu, která tam kdysi stávala, máme alespoň v této podobě,“ prohlásil Jan Doubek z Technického muzea v Brně a Radim Urbánek dodal: „Je to pestřejší, je to zajímavější. Stavby mají svůj vývoj.“
Mlýny, které se na severu Čech ještě zachovaly, už většinou slouží jenom k bydlení. „Je škoda, že tam nic není, ale na druhé straně ti lidé většinou tu stavbu zachránili,“ poukázal Jan Doubek a Radim Urbánek doplnil: „Onu stavbu to zachrání, aniž by ji to muselo za každou cenu znetvořit.“ Jak říkají znalci, každý mlýn má svůj příběh. „O to více si jich musíme cenit,“ zdůraznil Jan Doubek. Míst, kde ještě lze větrné mlýny, jejich zbytky nebo stopy po nich najít, je v celé České republice zhruba osmdesát. Obdivovatelé mlýnů registrují i pokusy postavit je na starých základech znovu. „Jsou dva případy v Česku, kdy se tyto mlýny stavějí v replikách,“ uzavřel Jan Doubek.
Reportáž Jana Stuchlíka (zdroj: ČT24)
Nadšenci, kteří výskyt větrných mlýnů mapují, se spíš přiklánějí k názoru, že důležitější než stavba replik je získat co nejvíc informací o těch, které se dochovaly.
Nejvíc větrných mlýnů v Čechách se dochovalo ve Šluknovském výběžku.