Litoměřice - Projekt litoměřického geotermálního vrtu se zřejmě výrazně změní. Město minulý týden samo požádalo o ukončení územního řízení, které v roce 2009 napadla firma Energie Holding, provozující ve městě rozvody tepla. Podle vedoucího odboru životního prostředí Pavla Gryndlera si město bude nově zajišťovat rozvody tepla samo, což prý zlepší efektivitu dodávek i jejich dostupnost. Původně měl celý projekt stát od 1,4 do 1,7 miliardy korun.
Litoměřice mění geotermální projekt, zřejmě se prodraží
Společnost Energie Holding je součástí koncernu MVV Energie a provozuje v Litoměřicích malou uhelnou teplárnu, zároveň spravuje i část rozvodů. Když vrt získal v roce 2009 potřebné územní rozhodnutí, Energie Holding se proti němu odvolala a na krajském úřadě dosáhla jeho zrušení. Podstatu jejich sporu nechce město komentovat, neboť se společností stále jedná, podle dostupných informací ale měla být Energie Holding partnerem projektu a poskytnout k němu své rozvody tepla.
„Iniciátorem odvolání byl provozovatel teplárenských rozvodů, ale to není ten hlavní důvod (zastavení řízení), prostě jsme se rozhodli celý projekt postavit jinak, než byly původní záměry,“ uvedl Gryndler. V novém územním řízení bude projekt obnášet jak teplárnu, tak i novou rozvodnou síť. „Ten projekt se natolik změnil, že stejně budeme nuceni udělat nové územní řízení,“ dodal s tím, že cenu zatím nechce odhadovat. Připustil ale, že se tím může projekt zhruba o pětinu zdražit: „Určitě to bude významná nákladová položka. Stále probíhají jednání o využití některých stávajících sítí, ale tam, kde se vybudují nové rozvody, se zvýší jejich bezpečnost, účinnost i pokrytí.“ I starší rozvody se podle něj budou muset stavebně upravit.
V optimistickém případě by podle něj bylo možné dodávat levné a ekologické teplo až 90 procentům obyvatel města, což je výrazně víc než v původních plánech. Navíc se nově počítá i s napojením blízkých obcí Mlékojedy, Žitenice, Trnovany a Miřejovice, kde velká část domácností stále topí uhlím a nevyhovující kotle hodně znečišťují ovzduší.
Jak by měl vrt vypadat?
Geotermální vrt má šestadvacetitisícovému městu pomoci k energetické soběstačnosti, jíž by rádo dosáhlo v roce 2020. Podle původního plánu měl vrt stát asi 1,4 až 1,7 miliardy korun a být vůbec prvním velkým geotermálním zdrojem v Česku. Oblast mezi Karlovými Vary a Libercem nabízí pro geotermální zdroje nejvhodnější podmínky v zemi. Kdyby se využily všechny vhodné lokality, mohlo by tím Česko podle Gryndlera získat obnovitelné zdroje o výkonu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín.
V Litoměřicích by mělo proudit tepelné médium do pětikilometrové hloubky, kde se ohřeje na teplotu asi 150 stupňů Celsia a dalšími dvěma vrty pak poteče zpět k povrchu. Menší část jeho energie potom bude prostřednictvím tepelného výměníku využita pro pohon elektrárenské turbíny, většina pak poslouží na ohřev vody pro vytápění města. Výkon elektrárny by měl být asi pět megawatt, topný výkon se podle potřeby odhaduje až na desetinásobek.
Vrtná souprava při zkoumání zdrojů geotermální energie.