Jilemnice – Školy a školky, které chtějí dopřát dětem jinou než běžnou stravu, se mohou dostat do problémů. Takzvaný spotřební koš totiž přesně určuje, co mají děti jíst. Tato norma ale bez větších změn platí už desítky let a někteří úředníci na jejím striktním dodržování trvají. Zařadit tak do jídelníčku celozrnné pečivo nebo špaldovou mouku může být velmi složité.
Úředníci dětem brání ve zdravém stravování
Bývalá ředitelka mateřské školy v Hrabačově Jaroslava Jiroušová:
„Takhle se dřív vařilo, takhle vařily naše babičky. Je to takový jakoby návrat zpátky ke stravě našich babiček.“
Některé školy se snaží o změnu již dlouho. Například mateřská škola v Hrabačově chce děti krmit jinak už od poloviny devadesátých let. Dlouho však narážela na nepochopení, nyní úředníci její jiný jídelníček tolerují. „Děláme hrách s jáhly – hrachovou kaši, k tomu párek vegeťák nebo uzené tofu,“ uvádí příklad běžného oběda kuchařka z Hrabačova Jana Richterová. A dětem novinky chutnají, i když na ně z domu zvyklé nejsou, dodává vedoucí učitelka mateřské školy Jana Farská.
Reportáž Václava Svobody (zdroj: ČT24)
Někteří úředníci se vzdát nechtějí
Mezi výtky úředníků oddaných padesát let staré normě patří například i to, že školky dávají dětem příliš mnoho zeleniny. Spotřební koš přitom vznikl, aby dětem zajistil dostatečně pestrou stravu. „Je to nějaká mechanická záležitost, která byla kdysi navržena, ale zatím nebyla překonána ve společenské diskusi,“ uznává Jiří Ruprich ze Státního zdravotního ústavu absurditu situace.
I odborníci uznávají, že změna jídelníčku by českým dětem jen prospěla. „Je to vlastně jediný způsob, jak se dá předejít kardiovaskulárním chorobám dětí - úprava stravy a změnit poměr tuků ve prospěch tuků rostlinných oproti živočišným,“ tvrdí dětská lékařka Hana Kubinová. Většině ředitelů se ale do boje s úřady kvůli sojovému masu a špaldové mouce příliš nechce. Alternativní strava tak do mateřských školek proniká jen velmi pomalu.