Hradec Králové – Největší bitvu, která se odehrála na českém území, si přijeli na Chlum k Hradci Králové připomenout příznivci historie. Část z nich přijela dokonce s uniformou a zbraní, aby se mohla podílet na rekonstrukci části bitvy, která se odehrála 3. července 1866. Letošní ročník se zaměřil na účast pruského kancléře Otto von Bismarcka v bitvě u Hradce Králové.
Na výročí krvavé bitvy přijel k Hradci i Bismarck
Do rolí rakouských, saských a pruských vojáků, kteří se před 145 lety u Hradce Králové střetli, se vtělilo asi 500 pěších nadšenců a 40 jezdců. Aby tentokrát nezůstali na místě dávného boje žádní mrtví ani zranění, museli pořadatelé-velitelé vše řádně zorganizovat. „Vojáky čeká brífink velitelů – je to organizátorsko-režijní porada, kde se dozvědí, jaké manévry budou předvádět,“ vysvětlil organizátor akce Radek Balcárek.
Ačkoli jsou bojové ukázky u Hradce Králové k vidění každoročně, pokaždé jsou jiné. „Snažíme se každý rok předvádět jiný výsek z bitvy,“ upozornil Radek Balcárek. Dodal, že letošní výročí je jubilejní, a proto byly přípravy větší než v minulých letech. „Na přípravě se podílí kromě hlavního organizátora Gardy města Hradce Králové také Muzeum východních Čech a spousta spolupracujících klubů a organizací,“ shrnul.
GALERIE
videogallery_000129176
Kromě vojáků – členů klubů vojenské historie nejenom z Česka, ale také Německa, Rakouska, Polska a Spojených států – na místo přijely také sestry Červeného kříže, jehož symbol právě u Hradce Králové zdravotníci poprvé použili. „Pruské království už podepsalo Ženevskou konvenci – na rozdíl od Rakouska – takže už mělo sanitní sbory,“ podotkl Balcárek.
Nechybělo ani dobové zázemí. Před představením se mohli vojáci posilnit v historické polní kuchyni plné pravého vojenského guláše. „Hladový voják nemohl bojovat, ten padnul hned!“ varoval střídmé jedlíky kuchař Milan Rousek.
Po rekonstrukci bitvy proběhl u Hradce Králové koncert a vzpomínkové akce uzavře přátelské fotbalové utkání „Prusko“–„Rakousko“.
Bitva u Hradce Králové
Největší a zřejmě i nejkrvavější bitva, která kdy proběhla na českém území, rozhodla prusko-rakouskou válku. Podobně jako v dalších bitvách (s výjimkou trutnovské) této války v ní i díky modernější technice zvítězila pruská vojska. Rakouská armáda se po bitvě u Hradce Králové stáhla k Vídni, protože se obávala dalšího pruského náporu.
Do bitvy se zapojilo více než 400 tisíc vojáků, padlo přes 50 tisíc z nich. Výsledek bitvy vedl k brzkému uzavření míru, který připravil podmínky pro vznik sjednocené Itálie i pro prusko-francouzskou válku a následné sjednocení Německa.