Klatovsko – Profesionální motocyklový jezdec Josef Šiler je mezi motorkáři známý především pod přezdívkou „Sršeň“. Je držitelem osmi rekordů v jízdě na zadním i předním kole, nyní se však hlavně snaží svoje zkušenosti předávat dál motorkářům i policistům.
Sršeň školí policisty
Je mu 36 let, ale podle něj to nic neznamená. Tvrdí, že důležitější je počet ujetých kilometrů na motorce, které se v jeho případě dají počítat na stovky tisíc. Motorky byly jeho vášní po celý život, jeho kariéru ale nastartoval až jeden moment před zhruba sedmnácti lety. „Viděl jsem tehdy videokazetu z Anglie, jezdec tam dělal na motorce nehorázné kousky. Tak mě jako mladého nevybouřeného kluka samozřejmě napadlo zkusit to také,“ uvedl motocyklový instruktor Pepa „Sršeň“ Šiler. Od té doby si šel tvrdě za svým a chtěl dokázat něco víc než ostatní kaskadéři. To se mu nakonec povedlo, stanovil osm světových rekordů. „Ten nejpodstatnější je asi v jízdě po předním kole. Bylo to, myslím,272,5 metru, což je přes čtvrt kilometru, v rychlosti234 kilometrůza hodinu,“ vysvětlil Pepa Šiler.
Reportáž Jana Dvořáka (zdroj: ČT24)
U stuntridingu, ale zůstat nechtěl, byl to jen jeden z cílů, který si stanovil. Chtěl se ježděním na motorce živit. To se mu povedlo, když se stal oficiálním testovacím jezdcem českého dovozce jedné motocyklové značky. Následně se stal instruktorem bezpečné jízdy na okruhu a dnes provozuje motoškolu pro běžné motorkáře. Je to prý potřeba. „Dá se říct, že většina motorkářů na silnici neumí jezdit. Ti, co to přežijí, mají štěstí, že se toho dočkají. Vím, že ty bouračky jsou z fatálních důvodů. Není to proto, jak si většina lidí myslí, že ten člověk jede na motorce rychle, vůbec ne,“ podotkl Sršeň a jeho kolega motorkář Marcel Oravec doplnil: „Myslím, že jako motorkář je jeden z nejlepších tady u nás. Hlavně co se týká klasické silnice.“
Vedle motorkářů začal Pepa Sršeň Šiler školit i ty, kteří mu nejednou dali na silnici pokutu. Motorkářské fígle a své zkušenosti pravidelně předává i policistům. „Když přijdu do učebny a starší ročníky mě vidí potetovaného, tak půlka z nich kouká ještě trochu přes prsty, ale to je opravdu otázka deseti minut. Potom chodí a ještě se ptají na soukromé věci, protože hodně z nich jezdí na motorce i v soukromí,“ poukázal motorkář a policista z D dálniční oddělení Ostrov u Stříbra Lukáš Gabriel potvrdil: „Poprvé jsem z toho neměl moc dobrý pocit, ale dokázal mi, že je fakt pan motorkář.“
Podle Pepy Sršně Šilera je motorkář na českých silnicích stále považován za nepřítele a navíc je hodně zranitelný. Musí tak při jízdě na motorce přemýšlet nejen za všechny ostatní, ale nesmí ani ztratit respekt ze svého stroje: „Já se učím do dneška, to je fakt. Mám ale zkušenosti, mám za sebou těžkou bouračku a v provozu se pohybuji denně, a proto mám v sobě instinkty i ty věci, o kterých by měl vědět každý. Riziko, že bych udělal nějakou hloupost někde je, ale je minimální.“
Pepa Sršeň Šiler má teď další cíl a zároveň přání: své zkušenosti by chtěl předávat instruktorům, kteří učí v autoškolách.