Mělník – Do složité životní situace se dostal sedmdesátiletý Jiří Cabák z Prostějova. Stát mu v restituci vrátil rozsáhlý pozemek nedaleko Mělníka, který chtěl muž rozdělit na stavební parcely. Poté, co změnil charakter pozemku, se ale ukázalo, že se v půdě nachází hlavní přivaděč vody pro Mělník, na němž se stavět nesmí. Zažádal vodárenskou společnost o odškodnění, ta ale zaplacení jakékoli náhrady odmítá.
Vleklý spor v Mělníku. Místo domů pole s přivaděčem vody
„Nikdo mě za sedm roků nevyrozuměl, aby mi řekli, vážený pane, tam se stavět nedá, tam se stavět nebude, protože tam je to a to,“ zdůrazňuje Jiří Cabák. „Na stará kolena mám problémy, které jsem si nezavinil…“ Mimořádnost situace potvrzují i realitní kanceláře. „Můžu říct, že v takovém rozsahu se s poškozením pozemku setkáváme poprvé,“ podotýká realitní makléř Tomáš Baše.
Vodárny: Za potrubí nemůžeme
Společnost Vodárny Kladno-Mělník se hájí tím, že potrubí položil do země její předchůdce už před třiceti lety a souhlas dalo zemědělské družstvo, které na pozemku v té době hospodařilo. Věcné břemeno se tehdy neuzavíralo a oficiální dokumenty k potrubí se musely složitě dohledávat.
Cabák se po vodárenské společnosti opakovaně dožadoval náhrady škody. Nejprve žádal 19 milionů, naposledy čtyři a půl. K mimosoudní dohodě ale nedošlo. „Názor představenstva byl ten, že je to neakceptovatelné. Proto jsme v závěru celou záležitost předali právníkům, aby se připravili na případný soudní spor,“ uvedl ředitel Vodáren Kladno-Mělník Stanislav Bulva.
Cabák se soudit nemůže, na právníky nemá peníze
Poškozený se přitom soudit nechce; po neuskutečněném záměru o parcelách se totiž dostal do finančních potíží a na soud včetně statisícové soudní kauce a právníků už nemá peníze. Ve věci se obrátil i na ombudsmana. „Případ je ojedinělý příběhem i současnou situací pana Cabáka, proto jsem se nad rámec běžných kompetencí, které máme, snažila o to, aby byla celá věc řešena dohodou,“ uvedla zástupkyně veřejného ochránce práv Jitka Seidlová. Dohoda ale zatím zůstává v nedohlednu.
Reportáž Kamily Štichové (zdroj: ČT24)