Trutnov – Lidé z obcí v Krkonoších, na Broumovsku a v Orlických horách mají do Polska často jen několik kroků. Cesta autem se jim ale protáhne. Cesty přes hranice sice vedou, je na ně ale zakázán vjezd. Po otevření hranic odmítli zprovoznění silnic lidé, kteří se do pohraničí v předchozích letech nastěhovali a teď se bojí, že přijdou o klid. Královéhradecký kraj a Dolnoslezské vojvodství přesto hledají cestu, jak sobě oba regiony přiblížit.
Do Polska je stále daleko, hranice jsou neprůjezdné
Na vstup Česka a Polska se těšili lidé, kteří často musí jezdit přes hranice, nebo ti, kteří sázeli na to, že jim otevřené hranice přivedou do náruče turisty. Příliš se to nepovedlo, většina přeshraničních silniček, které dříve byly uzavřeny, je stále neprůjezdná. Tentokrát už to není vina politiků, ale lidí, kteří si zvykli na klid a bojí se, že jim otevření silniček znepříjemní život. „Protože to bylo to spoustu let zavřeno, chalupy koupili chalupáři, kteří chtějí mít klid,“ pokrčil rameny starosta příhraničního Machova Jiří Krtička.
Uzavřena je i čtyřkilometrová silnice z Božanova do Radkówa, na jejíž stavbu přispěla Evropská unie. Český úsek je ale uzavřen, řidič jedoucí z Polska hned za hranicemi narazí na značku zakazující jízdu dál. Stejné zákazy jsou i na dalších osmi silničkách spojujících Královéhradecký kraj a Dolní Slezsko. „Jsme tím zaskočeni, přes nejbližší přechod Tlumačov–Otovice si lidé zbytečně zajedou asi 25 kilometrů,“ komentoval uzavírku silnice Leszek Dorszewski z radkówské radnice.
Reportáž Václava Svobody (zdroj: ČT24)
Někde už se ale podařilo odpůrce přesvědčit. Loni se podařilo otevřít přechod ve Zdoňově, ačkoli místní zprůjezdnění silnice dlouho odmítali. Nyní se ukazuje, že dělali chybu. „Obavy se nepotvrdily, provoz není takový, jaký se obávali, že bude. Počet aut je maličko vyšší, ale je to pořád v normě,“ dodal místostarosta nadřazených Teplic nad Metují Radim Války.
I se zdoňovskou přechází přes hranice pouze jedenáct silnic. Před druhou světovou válkou jich bylo přes 30, v dalších desetiletích se ale zcela změnilo obyvatelstvo na obou stranách hranice, vládnoucí režimy se navíc rozhodly kontakty co nejvíce omezit.
Po druhé světové válce se razantně zhoršila průstupnost hranic z území dnešního Královéhradeckého kraje. Ze sudetsko-pruské hranice se stala hranice socialistického Československa a lidového Polska. Kromě razantního snížení přeshraničních silnic byly zrušeny i mezistátní železnice. Před válkou bylo možné překonat hranice po kolejích v Královci, Meziměstí, Otovicích a Náchodě. Po válce zůstalo v provozu pouze Meziměstí, kde však dnes jezdí pouze nákladní vlaky. Osobní vlaky jezdí přes Královec, kde byla železniční doprava obnovena v roce 2008. Jde však pouze o víkendovou dopravu pro turisty.