Praha - Středočeský kraj souhlasí s dostavbou vodochodského letiště. Musí se ale zohlednit připomínky obcí v okolí letiště a minimalizovat hluk. Dnes o tom rozhodli krajští radní. Obce v okolí Vodochod, které proti záměru rozšíření letiště dlouhodobě protestují, rozhodnutí kraje kritizují. Mluvčí Letiště Vodochody Karel Hanzelka dnešní rozhodnutí kraje nekomentoval. Vedení Letiště Vodochody teď předložilo už třetí, přepracovanou verzi studie vlivu na životní prostředí. Tu mohou obce a města připomínkovat do 19. října.
Středočeský kraj souhlasí s dostavbou vodochodského letiště
Podle hejtmana kraje Davida Ratha (ČSSD) se radní usnesli, že záměr společnosti Penta podpoří. „Pokrok nelze zastavit a aglomerace Prahy a Středočeského kraje si druhé letiště zaslouží,“ uvedl Rath. Radní k tomuto stanovisku podle hejtmana přiměly i bezpečnostní důvody. „Rozdělit riziko mezi dvě letiště je na místě,“ dodal.
Hejtmanství podle Ratha chápe obavy lidí z okolí. Na druhou stranu musí brát v úvahu i požadavky lidí ze vzdálenějších měst, jako jsou Mladá Boleslav, Kolín a další, kteří by rozšíření Vodochod uvítali. Podstatně by se jim totiž zkrátila cesta na mezinárodní letiště. Podle Ratha nelze zapomínat ani na to, že v těchto městech působí významné zahraniční společnosti jako Volkswagen nebo TPCA. „Pro tyto firmy je velmi zajímavé mít dostupné mezinárodní letiště,“ poznamenal. „My nemůžeme upřednostnit zájem lidí z Panenských Břežan proti zájmu lidí z Kolína, Mladé Boleslavi, Mělníka, Nymburka, Poděbrad, ale samozřejmě trváme na tom, abychom lidi z Panenských Břežan uchránili před negativními vlivy,“ shrnul hejtman.
Starosta Líbeznic Martin Kupka (ODS) označil rozhodnutí kraje za podraz hejtmana Davida Ratha a jím vedené krajské rady. „Je to proti všem lidem, kteří v území žijí. David Rath dal najevo, že mu nezáleží na názorech Středočechů a ani na odborných názorech,“ řekl Kupka. I krajský výbor pro životní prostředí se podle něj opakovaně vyslovil negativní názor na záměr. „Vyjádření je alibistické a nechci spekulovat, jaká je skutečná motivace Davida Ratha, co je skutečně ve hře,“ doplnil Kupka. I k doplněné dokumentaci mají starostové sdružení v Iniciativě stop letišti Vodochody řadu vážných výhrad. Hejtmanovi chtějí obce připomenout, jeho slova před volbami. „Tehdy záměr rovněž odmítal,“ uvedl Kupka.
Starosta Kralup nad Vltavou na Mělnicku a mluvčí sdružení Petr Holeček (STAN) přijal rozhodnutí kraje s velkou nelibostí. „Hejtman nebo jeho náměstci s žádnou s obcí z iniciativy o záměru nejednali. Vydali souhlas bez toho, aniž by to s námi konzultovali. Bez ohledu na 30.000 lidí, kteří v regionu žijí,“ namítl Holeček.
Reportáž Lucie Komňacké (zdroj: ČT24)
Hejtman podotkl, že provoz na vodochodském letišti byl i v minulosti a také dnes tam létají tři desítky letadel denně. „Není tedy pravda, že to letiště by bylo nefunkční a teď se tam budovalo na zelené louce,“ podotkl. Připomněl, že po rozšíření má letiště dosáhnout v maximální kapacitě zhruba 25 až 30 procent současné kapacity Ruzyně, což podle něj není tak dramatické. Kraj nicméně trvá na tom, aby investor věcné výhrady obcí respektoval a udělal vše, co je v jeho možnostech, aby ochránil okolí před negativními dopady.
O modernizaci letiště a rozšíření provozu ve Vodochodech se hovoří už několik let, samospráva v okolních obcích je ale vesměs proti. Letiště, ležící severně od Prahy, chce v budoucnu odbavovat ročně 3,5 milionu cestujících hlavně nízkonákladových aerolinií, nepravidelných a privátních letů a má konkurovat zejména pražské Ruzyni, kde se počet cestujících pohybuje kolem 12 milionů ročně.
Penta koupila Aero od státu počátkem roku 2007 za tři miliardy korun. Společnost krátce poté uvedla, že hodlá do výstavby letiště investovat „řádově miliardy korun“. Odborníci tehdy odhadli, že dostavba vodochodského letiště by zpočátku přišla na 2,5 miliardy korun a v případě zvýšení kapacity dalších 1,3 miliardy korun.
Ještě před prodejem Aera si ministerstvo dopravy nechalo vypracovat posudek, zda by případné vybudování mezinárodního letiště z tamní dráhy ekonomicky neohrožovalo ruzyňské letiště. Z analýzy vyplynulo, že existence dvou letišť se z hlediska celkových výnosů jeví jako výhodnější než provozování pouze jednoho.