Ostrava – Kvůli chybějícím objízdným trasám Ostrava nebude v nejbližší době schopna zřídit městské zóny se zákazem pro auta, která nesplňují emisní limity. Pravomoc poskytuje radnicím novela zákona o ochraně ovzduší, zároveň však ukládá povinnost zajistit náhradní dopravu po komunikacích shodné třídy. Adekvátní náhradu za omezené silnice město podle primátora Petra Kajnara nemá dostatek. Přesto si magistrát nechává vypracovat studii, zda bude možné v budoucnu některé jeho části v případě zhoršení ovzduší uzavřít pro nevyhovující vozidla. V posledních dnech limity polétavého prachu na Ostravsku opět několikanásobně stouply a místní továrny kvůli vyhlášení regulace omezují výrobu.
Ostravě mohou ulehčit zákazové zóny, nemá však objízdné trasy
„Podle toho zákona se musí zajistit náhradní doprava shodné třídy a já se domnívám, že na řade míst v Ostravě to nebude možné vůbec,“ přiznal šéf magistrátu. Vládou nedávno schválená novela začne platit příští rok, a proto chce město využít čas a kromě Centra dopravního výzkumu v Brně oslovit s vypracováním studie také ministerstvo životního prostředí.
Na základě výsledků expertizy by se město mělo rozhodnout, zda k omezení provozu v zónách při silném smogu sáhne. „Já jsem o tom hovořil s několika odborníky a ti k tomu byli skeptičtí. Je to zákon tří poslanců, kteří asi nemohli všechny komplikace tušit. Myslím, že ten zákon ještě bude muset doznat změn, ale je to dobrá cesta, jak zlepšit ovzduší,“ řekl Kajnar. Kvůli zlepšení ovzduší na severu Moravy se už sešel také s ministrem Tomášem Chalupou, který městu přislíbil zadat vyhodnocující studii pro všechna velká města v regionu.
Petr Kajnar
Podle ostravského primátora se na kvalitě ovzduší v celém regionu negativně podepisují dopravní emise, lokální topeniště, smog přicházející z Polska a zejména velké moravskoslezské podniky. Pokud by však Ostravsko radikálně omezilo či dokonce zavřelo výrobu v některých regionálních podnicích, zdraví obyvatel se podle Kajnara výrazně nezvýší. Každoročních inverzních mračen prachu by podle něho možná ubylo, psychický tlak kvůli velkému nárůstu nezaměstnanosti by však obyvatelé odnášeli závažnými zdravotními komplikacemi.
„Špatná sociální situace vede ke stresu a k nárůstu například rakoviny. V momentě, kdy zavřete podniky a vyvoláte nezaměstnanost, kterou neumíte nahradit, tak můžete dokonce zdravotní stav obyvatel zhoršit. Čili, to je věc, která se nedá řešit tím, že se těžký průmysl zlikviduje,“ namítá Kajnar. „Ta opatření musí být komplexní- pomocí nějakých 20 až 30 opatření, pokud je stát bude implementovat, a které bude stát hodně peněz, lze za několik let ovzduší výrazně zlepšit. Věřím, že to půjde i s těžkým průmyslem,“ dodal.
Ministr Chalupa a jeho polský protějšek Andrzej Kraszewski v září podepsali memorandum, které by mělo zajistit přísnější dohled nad limity smogu v česko-polském příhraničí. „My jsme si vyjednali podmínky, které jsou v souladu s evropskými regulemi, zatímco čtyřmilionová aglomerace Polska na sever od nás si vyjednala třikrát lehčí limity a netlačí na průmysl, aby investoval do ekologických opatření,“ komentoval primátor.
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)