Prakšice (Slovácko) – Už téměř 6 let marně hledá slovácká vesnice Prašice svého kronikáře. Do starých knih zatím zapisuje místní starostka, které to ukládá zákon, zájem o tradiční řemeslo ale upadá. Malé i velké události přitom přežívají časy jen díky práci svědomitých kronikářů.
Malé obce trápí nedostatek kronikářů
Hledá se zodpovědný člověk, která nemá strach jít při práci do hloubky. Tak zněl inzerát v prakšickém zpravodaji, který lidem nabízel práci obecního kronikáře. Příliš zájemců ale nenalákal a nepomohla ani měsíční odměna 500 korun. Lidé v Prakšicích nemají o tradiční řemeslo zájem.
Poslední pravidelné zápisy v prakšické kronice proto pocházejí z roku 2005. Občas knihu z ochranného pouzdra vytáhne a pár vět do jejích stránek zapíše starostka Irena Bandriová, ta to ovšem nedělá ze zájmu o historii. „Starosta má spoustu jiných povinností, které musí stíhat. Tohle je v podstatě víceméně ve volném čase,“ tvrdí komunální politička.
Reportáž Filipa Zdražila (zdroj: ČT24)
Podle ředitele okresního archivu ve Zlíně Davida Valůška se malé obce s podobným problémem občas setkávají. „Samozřejmě se stane, že v některé obci kronikář nějakou dobu není, ať již z důvodu toho, že původní kronikář zemřel, nebo rezignoval na psaní,“ poznamenal.
Své o tom ví i kronikářka z Valašských Klobouk Ladislava Buřičová. „Já už sama pomýšlím, že už sama budu končit, moc růžově to nevidím, protože je to spousta mravenčí práce,“ přiznává žena, která do kroniky zapisuje události již dvacet let. Zákon přitom nařizuje městům a obcím kroniky vést. Na pokuty v případě jeho porušení už ale nemyslí.