Nýrsko (Klatovsko) – Díky pochybnostem o čistotě vody v Nýrské přehradě, která zásobuje pitnou vodou Klatovsko a Domažlicko, dostane pět šumavských obcí kanalizaci. Ačkoli v obcích jsou malé čističky, v létě se podle místních dostávaly do přehrady fosfáty. O kanalizaci usilovalo 1500 lidí z Nýrska, Hamrů, Dešenic, Zelené Lhoty a Staré Lhoty přes deset let, teprve nyní se ale podařilo sehnat 125 milionů korun, na které její výstavba přijde.
Pět šumavských obcí získá kanalizaci za 125 milionů
Cena na obyvatele: až 84 tisíc
Kvůli náročnému terénu je odkanalizování šumavských obcí mimořádně nákladné. Nejdelší kanalizační trubka překoná vzdálenost 10 kilometrů a povede do Hamrů. V přepočtu na jednoho hamerského obyvatele bude kanalizace stát 84 tisíc korun, například odkanalizování Klatov bylo v přepočtu na obyvatele nepoměrně levnější. Přitom se v Hamrech ani nedostane na všechny. „Finanční náročnost to snížila jenom na 50 až 55 procent obce,“ upozornil starosta Miroslav Kroupa.
Nákladná akce je však podle místních bezpodmínečně nutná kvůli čistotě Nýrské přehrady. „Neexistence kanalizace se výrazně projevuje v suchých letních měsících, kdy jsou nátoky splašků do přítoku přehrady značné,“ vysvětlil nýrský starosta Miloslav Rubáš. „Tady se nesmí vůbec nic,“ charakterizovala potom ochranné pásmo přehrady majitelka hamerského penzionu Jaroslava Kroupová.
Na výstavbu kanalizace dostaly obce evropskou dotaci. „Dotace z operačního programu Životní prostředí činí 75 milionů, podíl obcí bude 25 a zbytek tvoří DPH,“ upřesnil starosta Rubáš.
Kanalizaci chtějí i další obce, peněz se ale nedostává
Na nové kanalizace a čistírny odpadních vod čekají i další obce na území Národního parku. Všechny projekty ale narážejí na vysoké náklady ve srovnání s počtem lidí, které obslouží. Například domy v Českých Žlebech mají být odkanalizovány za 52 miliónů korun, napojí se však jen několik set lidí. V posledních letech se podařilo postavit kanalizaci v Kvildě, která stála 40 milionů. Peníze je často obtížné získat. „Jsou tady velké vzdálenosti a je tady málo obyvatel, takže přepočítaný ekvivalent nevychází na kritéria, které jednotlivé dotační tituly mají,“ zdůvodnila Zdeňka Lelková ze Správy NP a CHKO Šumava.
Šumavské obce i přes vysokou finanční náročnost o kanalizace a čističky stojí – nejen kvůli ochraně životního prostředí ale i kvůli dalšímu rozvoji, které s sebou tyto stavby přinášejí.
Reportáž Jana Dvořáka (zdroj: ČT24)