Násedlovice - V domě rodiny Jankůjových v Násedlovicích na Hodonínsku ožívá tradice draní peří. Rok co rok se tam scházejí sousedky i přespolní, aby přiložily ruku k dílu a zavzpomínaly na doby, kdy dračky bývaly na vesnicích běžnou společenskou událostí. Ty už dnes takřka vymizely – husy už moc lidí nechová a péřové výplně ložních pokrývek postupně nahrazují umělé materiály.
Velký stůl a kopa peří. Tradiční draní ještě stále přežívá
Velký stůl, kopa peří a pod rukama výřečných žen vznikají nadýchané obláčky chmýříček, která poslouží jako náplň pro polštáře a peřiny. „Do stočtyřicítky duchny stačí čtyři kila a do stošedesátky se dávalo šest kilo peří,“ tvrdí Ludmila Jankůjová, která letos nadere přesně na jednu peřinu.
Není to tak dávno, co býval takový obrázek k vidění téměř v každé domácnosti. V lednu a v únoru se u jednoho stolu scházely sousedky, aby nad hromadou peří nechaly znovu ožít vzpomínky z mládí a zazpívaly si oblíbené lidovky. „Když jsem byla malá holka, doma jsme drávali peří každý rok. Vždycky v zimě a byla to pro nás děti taková zábava, rádi jsme poslouchali, co si ty dračky vyprávěly,“ vzpomíná Jana Machalová.
Reportáž Zuzany Neuvirtové (zdroj: ČT24)
Čím se ale dračky v Násedlovicích odlišují od těch tradičních, je přítomnost muže – draní peří totiž bylo vždycky záležitostí samotných žen. Pana Jankůje ale tato práce baví. Husy chová už od nepaměti. „Dokud budu, tak budou i husy. Moje žena sice řekla, že už chátrám, ale já ty husy ještě vypěstuju,“ říká s úsměvem Jan Jankůj.
Tradice draní peří se už ale zřejmě dlouho neudrží. Chovatelů hus každý rok ubývá, stejně tak je to i s draním – mladá generace už o něj nejeví zájem. Spolu s chováním hus mizí také nefalšované duchny vyplněné peřím. Spousta lidí totiž dává přednost umělým vláknům. Důvodem jsou většinou alergie na roztoče, kterým se v peří skvěle daří. V minulosti byla přitom duchna vysoce ceněna, často představovala jediné jmění, které člověk vlastnil.