Sněžka je po 63 letech bez lanovky

Pec pod Sněžkou – Provoz vrcholové části nejstarší lanovky v Česku a jedné z nejstarších sedačkových drah na světě končí. Dnes naposled se mohou svézt turisté z Růžové hory na Sněžku, od zítřka už zůstane v provozu pouze spodní část historické lanovky z Pece nad Sněžkou. Ta dojezdí na počátku září.

Lanová dráha Pec pod Sněžkou – Růžová hora – Sněžka byla zprovozněna v roce 1949, zaniknout má ve prospěch nové lanovky. Má jít o kabinkovou lanovou dráhu, její stavba začala už loni na podzim. Zatímco však příprava nové dolní stanice a přípravné práce v úseku na Růžovou horu mohly a nadále budou probíhat za provozu staré lanovky, v horním úseku se bude stavět pouze tam, kde už dnes stojí sloupy původní dráhy. Proto musí horní úsek zaniknout už nyní.

Šest desetiletí spolehlivé služby

Dráha na Sněžku je jedním z posledních exemplářů lanovky typu VR-101 (dodnes existuje už jen jedna další sedačková lanovka a několik exemplářů kabinkové a smíšené verze), jehož konstrukce byla v mnoha ohledech revoluční. Licenci od švýcarské firmy VonRoll koupila i československá Transporta Chrudim, která před vypovězením smlouvy v první polovině 50. let postavila několik podobných lanovek v celé republice. Dodnes však přetrvala v provozu kromě lanovky na Sněžku už pouze dráha na krušnohorskou Komáří vížku.

Lanovka na Sněžku začala vznikat v náročném krkonošském terénu v roce 1946, stavba byla dokončena v roce 1948. Úsek na Růžovou horu byl ve zkušebním provozu od 15. ledna 1949, až na Sněžku se jezdilo od 10. listopadu téhož roku. K plnému provozu byla lanovka schálena 1. července 1950. Oproti starším sedačkovým lanovkám si cestující mohli užívat vyšší komfort, museli si ale zvyknout také například na jízdu bokem. Ve srovnání s prvními plány nepřejížděly sedačky ve stanici Růžová hora po spojovací kolejnici mezi oběma úseky, a tak museli cestující přestupovat. Příliš jim to ale nevadilo.

Nová lanovka pojede navzdory větru

Lanovka na Sněžku nikdy netrpěla nedostatkem cestychtivých turistů, naopak ve slunečných dnech se u dolní stanice dodnes vytvářejí dlouhé fronty. Když se zatáhlo, bylo však mnohem hůře. Plán vydat se lanovkou na Sněžku je vždy poněkud riskantní – kvůli silnému větru nejezdí horní úsek asi 150 dní v roce – tedy skoro zhruba každý druhý den (vždy zhruba měsíc totiž lanovka vůbec nejezdí kvůli údržbě).

Štítek VonRoll ve stanici Růžová hora
Zdroj: ČT24

Lanovka na Sněžku:

  • dvouúseková visutá oběžná sedačková lanová dráha typu VR-101
  • výrobce: Transporta Chrudim (licence VonRoll)
  • zahájení provozu: 1949
  • ukončení provozu: 2012
  • šikmá délka :1 560 m (Pec–Růžová hora) + 1 967 m (Růžová hora–Sněžka)
  • převýšení: 464 m (Pec–Růžová hora) + 240 m (Růžová hora–Sněžka)
  • provozní rychlost: 2,5 m/s
  • jízdní doba: 11 min (Pec–Růžová hora) + 13,5 min (Růžová hora–Sněžka)
  • přepravní kapacita: 250 os./h

O náhradě lanovky na Sněžku se uvažuje už od 70. let minulého století. Dlouho se ale proti stavbě v srdci Krkonošského národního parku stavěli ekologové, když s nimi nakonec radnice Pece pod Sněžkou našla společnou řeč, zase nebyly peníze. Teď už je vše, a tak společnosti Leitner a BAK konečně stavějí novou lanovku.

Stavba stanice lanovky v Peci pod Sněžkou
Zdroj: ČT24/Milan Dolejší

Cesta na nejvyšší českou horu v ní bude úplně jiná. Před nástrahami počasí budou cestující mnohem lépe chráněni, budou je totiž vozit čtyřmístné kabinky. Podle technika Jiřího Brože nebude ani nutné na Růžové hoře přestupovat. Hodinová přepravní kapacita kabinek má zůstat stejná jako u původních dvousedaček – což vzhledem k vyšší rychlosti bude znamenat zhruba čtvrtkilometrové rozestupy mezi jednotlivými kabinkami a téměř minutové intervaly mezi jejich příjezdy do jednotlivých stanic – přesto však vyvezou na vrchol Sněžky více lidí. Konstrukce nové lanovky by totiž měla umožnit provoz vrcholového úseku i v mírně nepříznivém počasí. Náčelník lanovky Jiří Martinec proto uvedl, že bude možné jezdit až o 40 dnů déle než dosud.

VR-101 – revoluční lanovka

Ukončením provozu lanovky na Sněžku a blížícím se koncem lanovky na Růžovou horu zaniká významná technická památka. Je to dnes docela nejstarší lanovka v Česku a také nejstarší provozovaná sedačková lanovka VR-101. Není ovšem bez zajímavosti, že právě dnešní Česko bylo kolébkou visutých sedačkových lanovek, zcela první taková dráha vznikla v roce 1940 v Beskydech.

Typ VR-101, který se poprvé představil v roce 1946 ve švýcarském Beatenbergu, se však od prvních sedačkových lanovek v mnohém odlišoval. Sedačky byly dvoumístné, odpojitelné, nechyběla jim závora zabezpečující sedící cestující. Oproti dosavadním jednosedačkovým lanovkám měly násobně vyšší kapacitu. Přepravní rychlost byla 2,5 metru za sekundu oproti zhruba 1 metru za sekundu u starších drah, k tomu je nutné přičíst dvojnásobnou kapacitu každé sedačky.

Pokrokovost VR-101 je patrná i z toho, že vypovězení licenční smlouvy na výrobu VR-101 znamenalo pro Československo dlouhý krok zpět. Až do 80. let vznikaly takřka bezvýhradně pouze jednosedačkové lanovky SL-1 s napevno uchycenými sedačkami – což znamenalo i jejich pomalejší provoz. Lanovkové poměry se v Československu zlepšily vlastně až poté, co Transporta Chrudim přestala lanovky vyrábět a v rámci centrálně plánované ekonomiky se vrhla na výrobu neméně „úžasných“ výtahů. Lanové dráhy potom zůstaly na slovenské Tatrapomě, která už vyráběla pokročilejší a rychlejší dvousedačkové lanovky. Od 90. let dodávají lanovky do Česka především zahraniční lanovkářští giganti zejména z Rakouska a Itálie.

Zánikem lanovky na Sněžku se mohou obránit zraky (nejen) technických nadšenců na sever Čech. Místní dráha z Bohosudova na Komáří vížku se nově stane nejstarší provozovanou lanovkou v Česku i celém bývalém Československu, nejstarší odpojitelnou sedačkovou lanovkou světa a také zřejmě posledním zástupcem kdysi slavného typu VR-101.

Lanovky VR-101 v bývalém Československu:

provozované na počátku r. 2012:

  • Pec pod Sněžkou–Sněžka (dvouúseková, oba úseky od roku 1949)
  • Bohosudov–Komáří vížka (1952)

zrušené:

  • Vrátna dolina–Chleb (1949–2003)
  • Koliesko–Chopok (dvouúseková, 1. úsek 1949–1997, 2. úsek 1954–1997)
  • Srdiečko–Chopok (dvouúseková, 1. úsek 1954–1994, 2. úsek 1957–1998)
  • neveřejná lanovka v Transportě (1952–1972)
Lanová dráha Pec pod Sněžkou–Sněžka
Zdroj: ČT24/Milan Dolejší