Modrava – Na Šumavu opět vyrazí dřevorubci, aby pokáceli stromy v lokalitě Na Ztraceném u Modravy napadené kůrovcem. Podle posledních údajů se brouk rozšířil na více než tisíc stromů. Plány Správy NP a CHKO Šumava kácet v oblasti, jejíž část tvoří bezzásahová zóna, se ale nelíbí ekologickým organizacím. Začne-li se kácet, podají oznámení na policii a nezasáhne-li, zahájí další blokádu lesa.
Na Šumavě se bude znovu kácet. Park řeší, jak moc
Na začátku týdne oznámili zástupci národního parku, že se kůrovec u Modravy rozšířil na 1 100 stromů, dnes je podle ředitele parku Jana Stráského napadeno 1 500 stromů. Začalo proto jejich odkorňování. Nyní je už vedení parku přesvědčeno, že pomalá metoda boje s broukem nezabrání jeho dalšímu šíření, proto povolalo dřevorubce.
„Dopředu daný plán je likvidace napadených stromů, v tomto okamžiku je to 1 500 stromů. Jde o to, v jakém poměru bude loupání nastojato a kácení. V jakých místech, v jaké velikosti holin, v jakém uskupení. To jsou otázky, které se teď projednávají,“ dodal Stráský. I když déšť teď na Šumavě vylétávání kůrovce trochu zbrzdil, správa parku nemá podle něj na řešení moc času. Stráský nechtěl odhadovat, kolik dalších zatím zdravých stromů by škůdce napadl, kdyby se zásah zpozdil.
Tři party dřevorubců zatím zbavily kůry asi stovku stromů. Vedení parku nyní také podle ředitele začalo napadené stromy značit a rozdělovat. „… na ty, u kterých máme důvod přistoupit na společnou filozofii a loupat je, a na ty stromy, které my máme důvod, a chceme to zdůvodnit, že se bude kácet,“ dodal Stráský.
Kácení na Šumavě
I když aktivisté nesouhlasí se zásahy v lokalitě, odkorňování stojících stromů jsou ochotni tolerovat. „Pro nás je naprosto nepřípustné, aby v cenných místech, která byla už dávno vyhlášena za bezzásahová, probíhala výroba holin a devastace lesní půdy,“ řekl mluvčí loňské blokády Vratislav Vozník. To jsou také podmínky, které aktivisté parku předložili a správci parku by se k nim měli vyjádřit. „Kompromis (ze strany aktivistů) spočívá v tom, v čem spočíval v loňském roce. My souhlasíme s tím, aby se v lokalitě loupalo nastojato, ale kácení stromů poté, co se tam dělo loni a půda byla poškozena, je pro nás prostě nepřijatelné,“ uvedl Vozník.
Pokud skutečně dojde i na kácení, je 30 až 40 lidí připraveno na místo okamžitě vyrazit. Zprvu se ale nepustí do blokády, nýbrž podají oznámení na policii a budou čekat, zda ta něco udělá. Bude-li se kácet dál, blokáda začne. Dojde-li k blokádě, měla by se týkat lokality u Ptačího potoka, kterou aktivisté považují za nejvzácnější. Oznámili, že nebudou spolupracovat s policií, proto se může situace na Šumavě vyhrotit.
Pokud jde o lokality jako Ptačí potok, mají aktivisté podporu akademické obce. „V oblasti Ptačího potoka na Šumavě, kde ekologičtí aktivisté brání už víc než týden dřevařům v kácení stromů napadených kůrovcem, jsou horské smrčiny přirozenou součástí ekosystému, proto by tam měly být smrky zachovány a ponechány přírodním procesům,“ řekl loni profesor Ústavu pro globální změnu Akademie věd ČR Pavel Kindlmann. Otázkou podle něj není, zda kácet, nebo nekácet, ale kde.
Dřevorubci loni Na Ztraceném za tři týdny asanovali přes 5 000 stromů z celkových 130 000, které v lokalitě rostou. Zhruba 4 200 stromů pokáceli a odkornili, z dalších 1 300 stojících smrků kůru oloupali bez kácení.
Aktivisty podporuje řada přírodovědců, část z nich založila stínovou vědeckou radu parku. Už při loňských protestech proti kácení rada uvedla, že Ptačí potok je biologicky velmi cennou lokalitu podmáčených smrčin s výskytem mnoha druhů vzácných a přísně chráněných živočichů a místem, kde samovolná obnova horského lesa po gradaci kůrovce vedla k návratu k přirozenému stavu ekosystému. „Boj s kůrovcem v těchto místech je navíc zbytečný, protože se odehrává hluboko za současnou gradační linií. Správa parku by se měla soustředit na tlumení kůrovce v pásmu původně smíšených lesů, a ne ničit zbytky zachovalých přírosních podmáčených smrčin,“ uvedla rada loni ve svém stanovisku.
GALERIE
videogallery_240362