Brno - Archeologové našli v mikulčickém nalezišti lidské pozůstatky, které by mohly patřit některému z vládnoucích Mojmírovců. Jestli se opravdu jedná o kosti jednoho člověka a jaký byl jeho původ, musí určit teprve testy DNA a hlubší antropologická analýza.
Archeologové v Mikulčicích našli kosti, možná Mojmírovců
Fragmenty kostí našli archeologové ve čtvrtém kostele Slovanského hradiště v Mikulčicích. Že by se mohlo jednat o pozůstatky členů rodu Mojmírovců, kteří na Moravě vládli v 9. století, jen odhadují. „Interiérové hroby ve velkomoravských kostelech mají velký význam, neboť jsou přičítány nejvýznamnějším členům knížecích rodů, panovnických dynastií, případně klérů,“ vysvětluje archeolog Archeologického ústavu AV ČR Lumír Poláček.
Podle výzkumů z 50. let, kdy byl kostel poprvé odkryt, měly být v sakrální stavbě hrobky dvě. Archeologové potvrdili přítomnost pouze jedné z nich - na čestném místě v hlavní lodi kostela. V té právě kosti našli. „Jedná se o dolní čelist, část páteře, část hrudního koše, zbytek stehenní kosti a část nohou. Těch kostí je velmi málo. A schopnosti antropologické analýzy se odvíjejí z toho, co máme k dispozici,“ podotýká antropolog Národního muzea Praha Petr Velemínský.
Podle zběžného prozkoumání mohou antropologové zatím říct, že se s největší pravděpodobností jedná o kosti jednoho člověka. Výrůstek na hrudním obratli napovídá, že měl problémy s pohybem a při chůzi cítil bolest. Archeologové by v budoucnu chtěli udělat testy DNA, které by určily, jestli kosti opravdu patřily Mojmírovci. Zatím ale na takový výzkum nejsou peníze.
Slovanské hradiště v Mikulčicích patří k nejrozsáhlejším v zemi. V 8. - 10. století se velkomoravský hrad s dvanácti kamennými kostely a pohřebištěm rozprostíral na ploše padesáti hektarů. Na tomto místě se začaly psát naše dějiny, oblíbil si je i Konstantin s Metodějem. Nálezem kosterních pozůstatků teď získal čtvrtý kostel v rámci tohoto komplexu významné postavení.
Reportáž Zuzany Janákové (zdroj: ČT24)
Vydáno pod