Havlíčkův Brod - 14. července uplynulo 110 let od narození Josefa Toufara – římskokatolického kněze, kterého umučila Státní bezpečnost. Muzeum Vysočiny v Havlíčkově Brodě shromažďuje fotografie, informace i pozůstalosti po faráři. Zatím jsou věci v depozitáři, poprvé je muzeum vystaví až na podzim.
Číhošťského faráře Toufara připomene Muzeum Vysočiny
Věci, které po faráři Toufarovi zůstaly, zatím nikdo veřejně neviděl. „Máme to různě z pozůstalostí. Těch věcí není mnoho, které se dochovaly. Některé máme z pozůstalostí od praneteře pana faráře Toufara,“ říká Jiří Jedlička, ředitel Muzea Vysočiny, Havlíčkův Brod.
Josef Toufar
Pocházel z velké zemědělské rodiny. Ve 44 letech se stal farářem v Zahrádce, v roce 1948 jej komunisté pod nátlakem přeložili do Číhoště. Tam působil dva roky a právě odtud ho odvlekli kvůli zinscenování tzv. číhošťského zázraku – samovolného pohybu kříže na oltáři.
Psací stůl si páter Toufar nechal vyrobit jako vzpomínku na domov. Putoval s ním po všech farnostech. Mezi zřejmě nejvzácnější předměty patří hodinky a peněženka. Josef Toufar je měl v době, když ho přišli zatknout. Zpět je dostala farářova neteř až několik let po jeho smrti, přímo od příslušníků STB. „Potkali ji na návsi, na prašné cestě jí oznámili, že strýček zemřel na zánět pohrudnice v nemocnici a toto po něm zbylo,“ říká Miloš Doležal, badatel a autor knihy o J. Toufarovi.
GALERIE
Farářův psací stůl zdroj: ČT24
Kuriózní je i řidičský průkaz faráře. Měl sice motorku, aby mohl objíždět okolní farnosti, ale sám řídit neuměl. Na motorce jezdil jen jako spolujezdec. Vozili ho farníci. „Je spíš takovou kuriozitou, on byl oblíbenou osobností a dostal to od jednoho úředníka ONV z Ledče nad Sázavou,“ dodává Doležal. Právě Miloš Doležal shromáždil i unikátní fotografie a výpovědi, které v životopisné knize o Josefu Toufarovi zveřejní. Dokončil ji právě v těchto dnech. „Nikdy nikdo nepopsal, jaká to byla zajímavá osobnost, jaký to byl vtipný člověk. Tak jsem si říkal, že to chybí,“ dodal. Podle historičky Aleny Jindrové z Muzea Vysočiny se těmto tématům školy velmi málo věnují a mladší generace tak o nich ztrácejí povědomí.
Číhošťský zázrak
Zázraku tehdy využila STB. 28. ledna 1950 odvlekli Josefa Toufara do věznice ve Valdicích. Tam ho mučili elektrickým proudem, bitím i žízní. Donutili ho podepsat dokument, že pohyb kříže na oltáři byl vlastně podvod. 25. února 1950 páter na následky mučení umírá. Pohyb kříže na oltáři se dodnes nepodařilo vysvětlit.
Unikátní předměty z pozůstalosti faráře Josefa Toufara budou k vidění v HB muzeu od 27. září. Poprvé zde bude představena i kniha o životě pátera s názvem „Jako bychom dnes zemřít měli“.
Blanka Poulová k odkazu faráře Josefa Toufara (zdroj: ČT24)