Ledeč nad Sázavou - Radní v Ledči nad Sázavou chtějí zrušit městskou památkovou zónu. V anketě se zeptají i lidí, zda se záměrem souhlasí. Zóna je podle nich nesmyslně velká a omezuje město v rozvoji. Památkáře to velmi překvapilo, zatím se s podobným přístupem nesetkali.
Památková zóna s domy z 80. let? Ledeč žádá zrušení
Do památkové zóny v Ledči nad Sázavou nepatří pouze hrad, kostel v centru nebo secesní domy na náměstí. Patří do ní i činžáky z padesátých let a rodinné domy z osmdesátých let. „O jakoukoli změnu musíte žádat, když ne, děláte to načerno. Tohle to, co je v Ledči, to je diskreditace památkových zón,“ říká Jaroslav Doležal /ČSSD/, místostarosta Ledče nad Sázavou.
Oprava stejně velké střechy u domu v památkové zóně kvůli požadavkům památkářů může vyjít například až o 200 tisíc korun dráž, než u střechy domu mimo památkovou zónu. Radním už došla trpělivost a v lednu, v termínu prezidentských voleb, uspořádají mezi voliči anketu, ve které požádají obyvatele o souhlas se zrušením zóny. „Budeme v této fázi požadovat zrušení MPZ, protože těch významných památkových objektů v celé zóně je počítám 10 až 15,“ řekl Petr Vaněk /ČSSD/, starosta Ledče nad Sázavou.
Reportáž Radovana Daňka (zdroj: ČT24)
„Trochu nás to zaskočilo, protože jsme se s takovým případem ještě nesetkali, většinou jsou města a obce hrdá na to, že mají nějakou památkově chráněnou zónu,“ uvedla Marie Jirková, mluvčí Národního památkového ústavu v Telči.
Město oponuje, že na skutečné památky hrdé je, ale nemůže souhlasit např. se zpamátněním domů z roku 1987. Starosta zároveň ukazuje dopis z ministerstva kultury, podle kterého se revizí hranic zóny měl zabývat Národní památkový ústav už loni. „Podle mých informací jsme zatím nebyli vyzváni k tomuto šetření,“ uvedla Jirková. „Loni v dubnu NPÚ ten podnět dostal,“ oponoval Vaněk.
Městskou památkovou zónu v Ledči nad Sázavou vyhlásilo ministerstvo kultury v roce 2003, podle informací starosty bez vědomí místních lidí, a dokonce bez jakéhokoli usnesení zastupitelstva.