Rašeliniště na Šumavě upomínají na tundru a zadržují velké množství vody. Ohrožují je následky nešetrných lidských zásahů, jejichž první vlna podle Ivany Bufkové z parkové správy přišla v 19. století. „Mnohem razantnější zásahy se pak dělaly v 70. a 80. letech minulého století, kdy docházelo k silnému odvodňování rašelinišť,“ dodala Ivana Bufková.
Tak dlouho, jako lidé rašeliniště poškozovali, je zase budou obnovovat – revitalizace potrvá desítky let. „Tento projekt není práce pro jednu generaci,“ podotkla Bufková. Její tým v okolí mokřadů přehrazuje vytvořené kanály, aby voda zůstávala v rašeliništích a obnovovala se vegetace na povrchu. Zatím šumavská správa takto zachránila rašeliniště na celkové ploše 500 hektarů. Pozorování v posledních pěti letech potvrdila, že se na Šumavu vracejí původní vzácné druhy rostlin a živočichů.
Revitalizace začaly v roce 1999, v příštích letech budou pokračovat v oblasti Černohorského močálu a na Zhůřském potoce. Tato fáze bude stát 7 milionů korun.