Vimperk (Prachaticko) – Správa šumavského národního parku za posledních čtrnáct let revitalizovala 500 hektarů rašelinišť, která ohrožuje odvodnění. Jejich záchrana ale zdaleka není hotova, je to jen málo přes desetinu celkového počtu. Zánik totiž hrozí 4 tisícům z celkových 6 tisíc šumavských rašelinišť.
Obnova šumavských rašelinišť pokračuje 15. rokem, hotova je desetina
Rašeliniště na Šumavě upomínají na tundru a zadržují velké množství vody. Ohrožují je následky nešetrných lidských zásahů, jejichž první vlna podle Ivany Bufkové z parkové správy přišla v 19. století. „Mnohem razantnější zásahy se pak dělaly v 70. a 80. letech minulého století, kdy docházelo k silnému odvodňování rašelinišť,“ dodala Ivana Bufková.
Tak dlouho, jako lidé rašeliniště poškozovali, je zase budou obnovovat – revitalizace potrvá desítky let. „Tento projekt není práce pro jednu generaci,“ podotkla Bufková. Její tým v okolí mokřadů přehrazuje vytvořené kanály, aby voda zůstávala v rašeliništích a obnovovala se vegetace na povrchu. Zatím šumavská správa takto zachránila rašeliniště na celkové ploše 500 hektarů. Pozorování v posledních pěti letech potvrdila, že se na Šumavu vracejí původní vzácné druhy rostlin a živočichů.
Revitalizace začaly v roce 1999, v příštích letech budou pokračovat v oblasti Černohorského močálu a na Zhůřském potoce. Tato fáze bude stát 7 milionů korun.
Veronika Kabátová o obnově šumavských rašelinišť (zdroj: ČT24)