Plzeň – Dávná historie se na plzeňském kongresu evropských archeologických špiček vmísila taky do současné doby, když se dostaly na řadu kolapsy starých civilizací. Archeologové docházejí k závěru, že průvodní znaky všech historických pádů byly stejné. Upozorňují, že podobné jevy jsou typické i pro naši společnost.
V Plzni končí kongres evropských archeologických špiček
Nad říší dávno pohřbenou pod saharskými dunami se zvedá ranní mlha. Pohřebiště v Abúsíru, které bylo před čtyřmi tisíci lety na dohled od metropole Memphisu – také z něj teď egyptologové čtou, co předcházelo kolapsu starého Egypta.
„Je to například ztráta legitimity vládnoucí vrstvy, což je něco, co známe z minulosti, a známe to i ze současnosti, obávám se. Je to nekontrolovaný nárůst mandatorních výdajů, což je taky proces, který je naprosto zničující. A konečně třetí můj oblíbený faktor – množí se počty úředníků,“ říká ředitel Českého egyptologického ústavu a vedoucí výzkumů v Egyptě Miroslav Bárta.
Společnost se před svým kolapsem drolila, jednotlivci nedokázali spolupracovat. „Ve chvíli, kdy ta společnost byla sama nejednotná, měla svoje vnitřní problémy a procházela krizí, pak stačil i velice malý impuls v podobě třeba záplav nebo sucha, a nastaly velké procesy, které rozložily celou společnost,“ doplnil Jan Turek z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech Univerzity Hradec Králové.
Reportáž Martina Ruska (zdroj: ČT24)
K tomu i mizely přírodní zdroje, ekonomiky se dál neměly o co opírat. Archeologové chtějí rozběhnout diskusi na téma společenských kolapsů i mimo akademickou půdu. Historie ukazuje, že se jednou každá společnost zhroutí. Rychlost úpadku se ale podle nich dá ovlivnit. Podle archeologů je téměř jisté, že na rozvalinách zhroucené civilizace časem vyroste nová. Přerody společností ale v historii vždy doprovázel chaos, propad životní úrovně a boje o moc i přežití.