Dvůr Králové nad Labem (Trutnovsko) – Poslední přežívající léčebna pro děti s vadami zraku letos završila 60 let existence. Dárek v podobě opravené budovy si ale dát nemohla. Sídlo léčebny je sice ve velmi špatném stavu, ústav však má málo peněz a přes sliby politiků je stále musí shánět hlavně samo vedení léčebny.
Poslední oční léčebna jubiluje – a marně shání peníze na opravy
Šilhání a tupozrakost si jezdí děti léčit do Dvora Králové od roku 1953. Na jejích přístrojích se jich vystřídalo na 12 tisíc, nejmladším pacientům jsou čtyři roky, nejstarším kolem deseti. „Podstatou je zachytit děti s těmito vadami co nejdříve, tak ve třech čtyřech letech. Potom je šance až 90 procent vyléčení,“ vysvětlil potřebnost léčebny její ředitel Jan Stružinský.
Když ale děti přijedou na ozdravný pobyt, musí nejprve překonat strach – spíše než jako příjemné dětské sanatorium totiž léčebna vypadá jako strašidelný hrad nebo pochybný dům z chudinské čtvrti: Omítka opadává, římsy raději strhli, aby neohrožovaly kolemjdoucí, okna netěsní.
Už tři roky žádá vedení dvorské oční léčebny královéhradecký krajský úřad o peníze na opravu budovy. Zatím ale má jen na výměnu oken. „Bude stát zhruba jeden milion korun, 300 tisíc poskytl kraj, dalších 300 tisíc Dvůr Králové nad Labem a 400 tisíc je ze sponzorských darů,“ shrnul mluvčí kraje Jiří Hošna. Například na fasádu ale potřebuje léčebna dalšího 1,5 milionu – tedy částku, kterou kraj ročně utratí za občerstvení pro své politiky a úředníky.
V Česku je přitom dvorská léčebna unikátní, žádná jiná se na vady zraku nezaměřuje. Problémy, od kterých tu dětem úspěšně pomáhají, u nás trpí přes půl milionu lidí.
Václav Svoboda o dvorské oční léčebně (zdroj: ČT24)