Ostrava - Ostravská Armáda spásy provozuje bezbariérový domov pro těžce tělesně nebo mentálně postižené bezdomovce, kteří by na ulici nepřežili. Mnozí jsou na vozíku, někteří přišli o nohy nebo o zrak. Domov nazvaný Přístav II je pro ně většinou jedinou šancí. Nikdo jiný je nechce. Nezná se k nim rodina, azylové domy nejsou na nepohyblivé klienty zařízené, v léčebnách dlouhodobě nemocných je pobyt omezen na tři měsíce a také klasické domovy důchodců jsou jim nedostupné. Zájemců o Přístav II, který sídlí teprve rok u vítkovických železáren, je několikanásobně více, než může domov nabídnout. Je zatím jediný v Česku.
Nemohoucí bezdomovci kotví v ostravském domově Přístav
Na lůžko nebo na vozík upoutal klienty Přístavu jejich drsný život na ulici, různé závislosti, duševní nemoci, mozkové mrtvice. Janu Havelkovi před dvěma roky umrzly nohy. Obě je má amputované. „Byl jsem na horské chatě, kde jsem se pohádal s kamarády. V mrazu jsem odešel ven, nejel žádný autobus. Po mnoha hodinách jsem se dostal do tepla, ale pak už jsem se na nohy nikdy nepostavil,“ popisoval Havelka svůj případ.
Do Přístavu bez noh
Jan Havelka, klient Domova Přístav II (zdroj: ČT24)
Bez nohou je i Zdeněk Burian. „Stalo se mi to předloni, obě nohy mi uhořely,“ líčil muž. Podobné osudy mají i ostatní klienti, kteří trávili velkou část života na ulici. Emílie Rašková skončila na vozíku poté, co si při pádu poranila koleno. „Tady je mi moc dobře, nemůžu si stěžovat,“ řekla České televizi.
„Jsou tady lidé, kterých se zřekla rodina, zůstali sami a nedokážou se o sebe postarat. Přístav jim pomoc poskytuje. Má zvláštní režim, který je přizpůsobený jejich stavu a potřebám. A důležité je, že tady lidé také navazují nová přátelství,“ řekl pečovatel Jaroslav Kaimer.
Počty bezdomovců začaly prudce stoupat v devadesátých letech, kdy na ulici končili hlavně padesátníci. Těm, co se dožili, je teď kolem sedmdesáti. Jsou na tom hůř než jejich vrstevníci, kteří bydlí a chodí k lékaři.
O dvacet devět bezdomovců, kteří bydlí v jedno až čtyřlůžkových pokojích, se stará celkem sedmnáct zaměstnanců - pečovatelů, zdravotních sester, sociálních pracovníků. Zájem o lůžka je obrovský. „Převis je opravdu značný. Loni jsme kvůli nedostatku míst museli odmítnout téměř sto žadatelů,“ řekl ředitel domova Přístav II Jan Vincenc.
Zbývá naděje i poetika
Podle ředitele oblastní Armády spásy v Ostravě Tomáše Surovky má život v ostravském Přístavu II na některé bezdomoce i pozitivní sociální dopad. „Máme zkušenost, že lidé odtud odcházejí i do klasických domovů důchodců. Tady si totiž jakoby vyčistí svoji minulost a v podstatě se zjistí, že to je člověk jako každý jiný,“ řekl Surovka.
Hovoří Tomáš Surovka (zdroj: ČT24)
Podle loňského odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí žije v Česku bez přístřešní nejméně třicet tisíc lidí, dalších sto tisíc je bezdomovectvím ohroženo. Ministerstvo připravuje národní koncepci opatření, která by měla ohroženým skupinám pomoci bojovat s chudobou a sociálním vyloučením.
Zdravotně postižených mezi bezdomovci přibývá. O potřebně podobných zařízení se ve společnosti hovoří roky. Iniciativa ostravské Armády spásy podpořená městem Ostrava je zatím jediná, které se to podařilo uskutečnit. V dalších městech se podobné projekty připravují - například ve Frýdku-Místku nebo v Šumperku.
Vybudování léčebny pro bezdomovce v Ostravě financovala Evropská unie, stálo to zhruba patnáct milionů.
GALERIE
videogallery_422935