Ostrava - Chudí lidé, kteří se neobjedou bez sociální pomoci státu, narážejí na platný zákon o dávkách v hmotné nouzi, ze kterého profitují jen provozovatelé předražených ubytoven. Příkladem je žena z Ostravy. Když bydlela s rodinou v malém pokoji v ubytovně, stát hradil veškeré náklady na bydlení - 14 tisíc měsíčně. Jakmile se ale přestěhovali do normálního bytu, měli nárok na podstatně nižší příspěvek. Byt je sice o téměř čtyři tisíce levnější než ubytovna, ale rodina na něj musí doplácet, což v případě ubytovny nemusela. Teď jí chybí peníze na jídlo a ostatní věci.
Předražená ubytovna nebo nájemní byt? Stát platí ubytovnu
GALERIE
videogallery_447133
Problém vyplývá z toho, jak je nastavený systém výplaty příspěvků na bydlení. Částky se liší podle regionů, ale princip je stejný. V ubytovně se platba počítá podle počtu osob, v bytě podle metrů čtverečních. Proto je pro provozovatele ubytoven výhodné mít v malé místnosti co největší počet nájemníků, zatímco na běžný byt peníze nestačí.
Anna je na mateřské, partner bez práce. V ubytovně měla malý a nuzný pokojík, do kterého se nevešla ani postýlka pro jejího osmnáctiměsíčního syna. Žili tam čtyři za 14 tisíc měsíčně, které platil soukromé ubytovně stát. Kromě minimálního prostoru snižovaly komfort bydlení také štěnice, které jsou v mnoha podobných ubytovnách.
Sociální drama Petra Václava "Cesta ven"
„Bylo to hrozné, děcka byla pokousaná a často brečela,“ říká Anna. Když si stěžovala, majitel ji vyhodil. Našla si podnájem, malý dvoupokojový byt. „Není to žádný luxus, ale oproti ubytovně je to asi o tři sta procent lepší, a také celkem o tři a půl tisíce levnější,“ říká redaktorka Marta Pilařová, která se dlouhodobě zabývá poměry chudých lidí na Ostravsku a Karvinsku.
Mluvčí ostravského pracovního úřadu Kateřina Beránková potvrdila, že v případě této ženy se změnou bydliště podle zákona snížil doplatek na bydlení. „Důvodem je fakt, že klesly výdaje,“ uvedla a dodala: „Je pravdou, že v současné době není to nastavení podle zákona úplně tak, jak by mělo být.“
Budovám u ostravského lokomotivního depa hrozí zánik.
Zatímco v ubytovně měla Anna a její rodina bydlení hrazené státem, teď musí doplácet. „Dozvěděla jsem se, že dostanu ze sociálky jen přes šest tisíc. Nemám z čeho doplácet, protože mateřská stačí akorát tak na jídlo,“ říká Anna. Žít v ubytovně by pro ni bylo výhodnější, ale zatím jí pomáhá tchýně. „Ten systém je nepochopitelný. Vláda by se nad tím měla zamyslet,“ říká Eva Tokárová, která rodině pomáhá.
Vláda se nad problémem zvaným byznys s chudobou zamýšlí delší dobu. „Ministerstvo připravuje několik legislativních kroků, které by měly pomoci. Tím prvním je novela zákona o dávkách v hmotné nouzi, tím druhým nový zákon o sociálním bydlení, který se teď začíná připravovat,“ řekl mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň. Ministryně Michaela Marksová přinese novelu do vlády za několik týdnů. Nový systém bydlení by za příznivých okolností mohl začít platit za rok a půl.
Atmosféru bídy a začaroveného kruhu, ve kterém žijí mnozí Romové z Ostravska, přibližuje film Cesta ven z produkce České televize. Včera měl premiéru.