Jindřichův Hradec - Kde vybudovat hlubinné úložiště jaderného odpadu? Geologové teď budou zkoumat podloží u Pluhova Žďáru na Jindřichohradecku, což je první jihočeská obec, která s tím souhlasí a chce se s projektem seznámit. Podle starosty ale není hlavní motivací milionová kompenzace, která se má za vrty vyplatit. Obcím v okolí se ale případné úložiště vůbec nelíbí.
První obec na jihu Čech dovolí geologům zkoumat místo pro jaderný odpad
První obec pustí geology, aby hledali místo pro jaderný odpad (zdroj: ČT24)
Pluhův Ždár s 600 obyvateli na pozemky pustí vrtné soupravy. Radnice chce vědět, co se skrývá pod zemí. „Pro naše rozhodování potřebujeme mít maximum informací,“ konstatoval starosta Pluhova Žďáru Radim Beneš. Teprve pak se vyjádří ke stavbě hlubinného uložiště. Za práce dostane milion 300 tisíc korun. Podle starosty ale peníze při rozhodování nehrály významnou roli. „Mohlo by to být přilepšení, ale nebylo to na pořadu jednání, že by to ale bylo pro nás to hlavní,“ poznamenal starosta.
Takový postup se ale vůbec nelíbí Petru Nohavovi z Klenova. Žije tři kilometry od Ždáru. Podle něj se projekt do krajiny vůbec nehodí, navíc v některých zemích už hledají jiná řešení. „Přijde mi to jednoznačně předčasné, protože v tuto chvíli nejsou jasně daná pravidla ze strany státu. Tam proběhlo několik změn za posledních pár let,“ upozornil.
GALERIE
Úložiště jaderného odpadu zdroj: SÚRAO
Další obce v lokalitě nazvané Čihadlo jsou proti. Ani kolem Deštné žádné vrty nechtějí, nabízený milion za to podle radnice nestojí. Vadí jim také náhlé změny ve vedení Správy úložišť. „V Deštné je platné referendum z roku 2004, my se jím řídíme a řídit se jím budeme,“ zdůraznil starosta Deštné David Šašek.
S průzkumem nesouhlasí ani obce na Pačejovsku
Jednoznačný odpor proti jadernému úložišti stále zaznívá z Plzeňského kraje. Šest obcí z vytipované lokality na Pačejovsku nesouhlasí ani s geologickým průzkumem celé oblasti. Starostům vadí hlavně to, že stát od samého začátku nebere na postoj obcí ohledy. A ani finance, které plynou jen z geologických průzkumů, obec nepřesvědčily. „Kolem deseti až dvanácti milionů korun ročně pro lokalitu, to znamená buď pro tři, nebo osm, devět obcí, tak je příležitost, jak vylepšit rozpočty těch obcí,“ myslí si Jiří Slovák pověřený řízením Správy úložišť radioaktivních odpadů.
Protest proti jadernému odpadu
Správa úložišť radioaktivních odpadů měla sice dodržet výsledky referenda, ve kterém obyvatelé Pačejovska geologické průzkumy odmítli. Žádosti o průzkum ale správa úložišť podala prostřednictvím státního podniku DIAMO a společnosti GEOMIN. Ty s obcemi žádné dohody nevážou. „Na tom já jen dokumentuji to, že stát skutečně otevřeně nekomunikuje s lokalitami. Potom se ale zástupci států nemůžou divit, že je tak silná nedůvěra,“ podotkl starosta Horažďovic Karel Zrůbek.
V Česku chtějí geologové zkoumat sedm oblastí. Vyhořelé palivo teď energetici skladují ve svých jaderných elektrárnách, například v Temelíně teď stojí 16 plných kontejnerů. „Kapacita skladu vystačí na třicet let provozu dvou bloků, přičemž v kontejnerech může být palivo umístěno až padesát let,“ uvedl mluvčí Jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták. Správci úložišť vyberou vhodnou lokalitu nejdřív v příštím roce. Samotná stavba skladu začne až v roce 2050.