Brno – Moravo, Moravo. Známá melodie dnes přivítá posluchače Českého rozhlasu Brno nikoliv v podobě, v jaké je uložena v útrobách počítače, ale ze starého znělkostroje, vyrobeného v roce 1935. Historická znělka je jen jednou částí oslav, kterými si brněnský rozhlas připomíná 90 let od prvního pravidelného vysílání.
Rozhlasové vlny se šíří Brnem už devadesát let
Český rozhlas Brno pojal oslavu 90. let jako doslovný návrat ke kořenům. Posluchačům dnes bude vysílat nikoli ze sídla v brněnské Beethovenově ulici, ale ze střechy Zemského domu na Žerotínově náměstí, kde dnes sídlí krajský úřad. „Malá nástavba na okraji střechy si vysloužila v roce 1924 označení pavilon, radioateliér či salon – a právě z ní se poprvé neslo pravidelné vysílání. Zpočátku jen hodinu či dvě denně, bez ohledu na déšť a vítr, které museli strpět účinkující před vstupem,“ připomněla historii brněnského rozhlasu manažerka komunikace ČRo Brno Petra Eliášová.
Z Technického muzea v Brně se na střechu úřadu přesunul nejen zmíněný starý znělkostroj, ale také další exponát - jeden z mikrofonů, které pamatují počátky rozhlasového vysílání. „Sám o sobě mikrofon tolik neváží, ale pokud zahrneme i podstavec, lidé se při jeho nošení dost nadřeli,“ popsal přípravy na výroční vysílání vedoucí programu ČRo Brno Jiří Kokmotos. Muzejníci na omezený čas povolili propojit historický mikrofon s moderní aparaturou. „Posluchači tak ve výroční den uslyší alespoň krátce zvuk předávaný zaručeně nejstarším mikrofonem zapojeným do řádného vysílání,“ dodala Eliášová.
Vysokofrekvenční magnetofon
Původní studio na střeše Zemského domu se dnes odpoledne výjimečně otevře i veřejnosti. Přesto budou mít dnešní návštěvníci oproti první rozhlasovým moderátorům výhodu. „Půjdou na střechu po schodech, nebudou muset stoupat po žebříku, který tam tehdy stál. Byť právě na tuto “překážku„ v dopise herečce Vlastě Fialové po letech úsměvně vzpomínal jeden z aktérů vysílání, legendární Oldřich Nový slovy: Dávali jsme našim dámám přednost, aby lezly první – ale ony nechtěly,“ uzavřela Eliášová.
Kde Liška dává dobrou noc
Brněnský rozhlas - Radiojournal vznikl 10. května 1924 a je po Praze druhým nejstarším pracovištěm v republice. Zásadním datem se stalo 1. září, kdy se vysílalo z pavilonu na střeše Zemského domu a začalo tak pravidelné vysílání brněnského rozhlasu.
Začátkem třicátých let nastoupil do brněnského Radiojournalu hvězdný tým: básník, autor rozhlasových pásem a tajemník literárního oddělení Dalibor Chalupa, herec a režisér Josef Bezdíček a spisovatel a básník František Kožík. Období jejich působení označují historikové jako brněnskou rozhlasovou školu. Vznikala první rozhlasová pásma, reportáže s kabaretem, nebo folkloristické pořady s lidovými zpěváky a muzikanty.
GALERIE
videogallery_467985
K nadšeným spolupracovníkům brněnského rozhlasu se zařadil i rodák z Králova Pole Karel Höger, který rozhlasové herectví velmi vážně ctil. Upozornil na sebe už v inscenacích z konce třicátých let Pohádka máje a Stříbrný vítr. K prvním stálým spolupracovníkům patřil i herec a režisér Oldřich Nový, který tehdy působil v brněnském divadle. Vůbec prvním hlasatelem byl Jan Liška - jak později vzpomínali pamětníci, Brno bylo tenkrát jedinou stanicí, kde „Liška dává dobrou noc“.
Na tuto slavnou éru, přetrženou válkou a budováním socialismu, dokázal brněnský rozhlas navázat až v šedesátých letech. Tehdy se objevila další plejáda známých příznivců rozhlasu. Byli mezi nimi básníci Jan Skácel, Oldřich Mikulášek, dále Antonín Přidal, Vladimír Fux nebo komik Jiří Štuchal a folklorista Jaromír Nečas, který v letošním roce oslavil 92. narozeniny.