Klatovy – Lékař s bipolární afektivní poruchou vedl do loňského května dětské oddělení nemocnice v Klatovech. Při práci se podle kriminalistů dopouštěl nesprávných a diletantských zákroků a vážně ohrozil několik pacientů. Na případ poukázal deník Právo. Lékař opustil místo primáře klatovské pediatrie, nicméně v oboru pracuje dál, přestože to vyhláška vylučuje. Na faktu, že lékaře s psychickou poruchou nemocnice zaměstnaly, není podle šéfa České lékařské komory Milana Kubka nic zvláštního, zaměstnavatel totiž není povinen vyžádat si potvrzení o zdravotní způsobilosti. Lékař už ale podle Kubka nebude moci nadále vykonávat své povolání.
Psychicky nemocný lékař týral děti v Klatovech, nyní léčí v Rakovníku
Bipolární afektivní porucha známá také jako maniodepresivní psychóza vedla někdejšího primáře klatovského dětského oddělení podle policejního vyšetřování a svědectví rodičů především k opakovaným pokusům o vpichy do žil ročním či dvouletým dětem a podávání vysokých dávek anestetik. „Vzal mi malou, že jí píchne nějakou oblbovačku, aby nebyla neklidná. Když mi ji přinesli zpátky, vypadala jako hadrový panák. Oči měla v sloup, hlavu svěšenou stejně jako ruce a nohy,“ popsala Právu matka jednoho z dětí. Dítě po předávkování analgetikem utrpělo intoxikaci a prudký pokles tlaku, žije díky intenzivní resuscitaci. Další matka popsala, že její čtyřměsíční syn měl po pokusu o napíchnutí kanyly množství vpichů a vlasy ulepené od krve.
Policisté zdokumentovali deset případů, při kterých podle nich postupoval někdejší klatovský primář nevhodně – zákroky označili za zbytečné, nesprávné nebo diletantské, děti při nich zažívaly velká muka. Lékař pacienty podle spisu trýznil nevědomky v nepříčetnosti. Kvůli nemoci se vyhnul trestnímu stíhání a v oboru dál pracuje, loni nastoupil do nemocnice v Rakovníku.
Vzhledem k lékařově psychické chorobě kriminalisté případ odložili. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je případ znepokojivý stejně jako fakt, že vyšel najevo až dva roky od doby, kdy mělo k událostem v klatovské nemocnici docházet. „Je pro mě obtížně pochopitelné, že si zaměstnavatel nevšiml, že na jednom z oddělení v nemocnici se děje něco divného,“ podotkl Milan Kubek. Upozornil přitom, že kdyby měl zaměstnavatel podezření, že je lékař nemocný, mohl ho požádat o potvrzení o zdravotní způsobilosti.
GALERIE
videogallery_471133
Bývalý klatovský primář Jiří Havránek dnes pracuje v Masarykově nemocnici v Rakovníku. Její ředitel Jaromír Bureš uvedl, že je primář na nemocenské s ortopedickým problémem. Informaci o ukončeném vyšetřování dostal ředitel od policie minulý týden, problém chce se svým zaměstnancem probrat osobně.
Lékař už v rakovnické nemocnici před několika lety působil: „Když jsme sháněli primáře, tak on se ozval, že by o tento post měl zájem, a na základě předchozích zkušeností jsme ho přijali. Když pan primář Havránek nastoupil, tak jsem mluvil s ředitelem klatovské nemocnice, který mi sdělil, že tam nějaké problémy byly, ale spíš typu mezipersonálního – nebylo to nic závažného,“ dodal Bureš.
Ředitel prý věděl o primářových „určitých psychických problémech“, ale ne o tom, jak velkého rozsahu jsou. „Naplno“ se o nich prý dozvěděl až od klatovské policie někdy na konci
letošního června, počátkem července.
Soud by měl lékaři stanovit ochrannou léčbu
Že lékaře s bipolární afektivní poruchou zaměstnaly postupně dvě nemocnice, přitom podle prezidenta lékařské komory není tak překvapivé. Ministerská vyhláška totiž sice chorobu stanoví jako překážku k vykonávání lékařské profese, zaměstnavatelům však nic nenařizuje vyžádat si potvrzení o zdravotní způsobilosti. To je možné, až když má zaměstnavatel podezření, že není vše v pořádku. „Psychiatrické onemocnění nemá nikdo z nás napsáno na čele,“ upozornil Kubek.
Lékař už ale podle Kubka nebude moci vykonávat své povolání - státní zastupitelství prý podle jeho informací dává návrh soudu, aby lékaři stanovil ochrannou léčbu. Ze seznamu lékařů ČLK však nemůže být vyškrtnut. Vyloučen by mohl být jen na základě závažného disciplinárního provinění - lékař však nebyl za své jednání zodpovědný.
Podle Němečka selhalo vedení nemocnice
Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) selhalo v tomto případu vedení nemocnice. „Jsem přesvědčen, že nejpozději po dvou třech měsících by vedení nemocnice, které má dobře nastavené formální i neformální kanály, muselo mít informaci, že se něco děje, a mělo by konat,“ uvedl ministr.
Podle něj se chystají některé systémové změny, které by podobným případům měly zamezit. Ministerstvo zdravotnictví plánuje vytvořit registr zdravotnických pracovníků. Chystá se také celonárodní strategie bezpečí a kvality zdravotní péče, která by měla systémově řešit, aby nemocnice dobře zkontrolovaly zdravotní způsobilost svých zaměstnanců. Němeček bude rovněž apelovat na hejtmany, aby v nemocnicích zřizovaných krajem zkontrolovali vnitřní předpisy nemocnic, jestli alespoň minimalizují riziko něčeho podobného. „Ke stejnému kroku dojde i u našich přímo řízených organizací,“ dodal ministr.