Rychnovsko - Pět kilogramů různých předmětů z mladší doby bronzové objevil při procházce na okraji pole na Rychnovsku Tomáš Bahník z Českého Meziříčí. Unikátní poklad je starý zhruba 3 200 let, přesné místo objevu ale archeologové tají. Tak zachovalý poklad se podle archeologů na Rychnovsku dosud nenašel.
Tomáš Bahník šel na procházku a najednou v poli kousek od cesty uviděl kovový předmět. Kus bronzové jehlice se na povrch dostal díky orbě. Nález Tomáše zaujal, a proto zavolal manželce, aby mu přivezla rýč. To hlavní na něj ale čekalo zhruba čtyřicet centimetrů pod zemí.
Když se při kopání Tomáš dostal do větší hloubky a zjistil velikost nálezu, zavolal raději archeology z muzea. Ti, jak uvedla archeoložka Martina Beková, raději všeho nechali a ihned spěchali na místo. Poklad ještě před příchodem tmy odborně zdokumentovali, vykopali a převezli do muzea v Rychnově nad Kněžnou. Tomáš Bahník k tomu dnes říká: „Když si člověk uvědomí, že je to 3200 let staré a nikdo přede mnou to neměl v ruce, tak ten pocit je nepopsatelný.“
Poklad obsahuje hned několik unikátů. Třeba kus bronzového meče se v regionu naposledy našel před sto lety. Podle Martiny Bekové, archeoložky z Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou jsou to zlomky ze zbraně, která byla velice drahá a prestižní. A navíc se na poli našly zlomky nikoli jen jednoho, ale rovnou dvou mečů. Všechny zlomky si před tisíci lety zřejmě nějaký kovolijec uložil do pytle, protože pod ním se nacházela bronzová kovadlina, jeden z nejvzácnějších kusů pokladu. Na místě byly i broznové jehlice a sekerky. Nalezené předměty teď půjdou do laboratoře. To co z depotu vytahala zřejmě orba, se bude konzervovat. Další předměty z pokladu zatím zůstávají ve velké hliněné hroudě, včetně neopracovaných slitků bronzu. Hroudu bude nutné nejdřív zrentgenovat, aby bylo vidět, jak jsou všechny nálezy uložené. „Je tam třeba i náhrdelník, který byl ještě původně navlečený. Poté, co se to zrentgenuje, projde to taky konzervací,“ dodala Martina Beková.
Díky tomu, že Tomáš Bahník zavolal na místo nálezu včas archeology, mohli naprosto standardně místo nálezu zdokumentovat, neboli odborně řečeno „odkrýt nálezové okolnosti“. Martina Beková k tomu uvedla: „Víme, že byl poklad uložen do pytle, že byl zahrabán poměrně hluboko a víme, že nebyl příliš narušen orbou.“ Archeologové tedy na místě pracovali, jako by šlo o řádný archeologický výzkum. „Málokdy se archeolog k něčemu takovému dostane. Spousta depotů – pokud se vůbec do muzea dostanou, pokud to není někde rozprodané – přichází tak, že to je nasypané třeba v papírové krabici. Toto je odborně vykopané,“ doplnila Martina Beková.
Nálezce se podle Martiny Bekové zachoval „naprosto úžasně“. Proč si ale majitel před 3200 lety poklad na Rychnovsku schoval, to zatím úplně jasné není. Podle Martiny Bekové je více možností: „Buď si tam někdo schoval a uchoval svůj majetek, protože bronz v těch zlomcích mohl sloužit i jako obdoba dnešních financí. Mohl si tam schovat přímo surovinu k dalšímu zpracování. A nebo to může být všechno úplně jinak, že by šlo o tzv. votivní depot, obětinu.“ Tu vždycky muselo tvořit něco cenného a byla určena pro získání přízně bohů. Jestli v tomto konkrétním případě šlo o obětinu, to budou moct archeologové určit např. podle pylových zrn - na obětinu totiž lidé házeli květiny.
Ten, kdo bronzové věci před třemi tisící dvěma sty lety ukryl, patřil rozhodně mezi boháče. Archeoložka Martina Beková k tomu uvedla: „Zpracování bronzu byla technologie, která byla vzácná, ceněná, přesné recepty byly třeba i tajeny. Takže zpracovatel měl vždycky výsadní postavení ve společnosti.“ A finančně si asi brzy přilepší i nálezce pokladu - čeká ho totiž odměna. Její konkrétní výši se ale dozví až na základě znaleckého odhadu ceny pokladu. Podle Martiny Bekové by nálezce měl dostat 10% z historické ceny pokladu. Konkrétní částka by se podle dosavadních zkušeností mohla teoreticky pohybovat až v řádu statisíců korun. K tomu Tomáš Bahník dodává, že se před nedávnem přestěhovali, koupili baráček. „Tak to zřejmě padne na nějakou renovaci.“
