Plzeň - V boji proti tzv. náhlé smrti mají lékaři významné technické pomocníky. Rizikovým pacientům jednak implantují speciální přístroje, které činnost srdce neustále monitorují a v případě potřeby jeho činnost stimulují. Další novinkou je pak sledování srdce na dálku, které kromě stavu baterií a dalších technických parametrů dokáže v případě vážných zdravotních problémů ihned informovat ošetřujícího lékaře. Jedním z pracovišť, kde tyto technologie používají, je Fakultní nemocnice Plzeň.
Lékaři z Plzně dokážou sledovat srdce rizikových pacientů na dálku
Romanu Hnátovi je 31 let. Před více než rokem ještě jako vrcholový sportovec zkolaboval při tréninku futsalu. A tehdy měl obrovské štěstí. Kolegové z týmu ho totiž začali oživovat a hned zavolali záchranku. Lékaři nevědí, proč jeho srdce vypovědělo službu. Aby se ale něco podobného už nikdy nestalo, pod kůži mu implantovali automatický kardioverter, který monitoruje pomocí elektrod srdeční frekvenci. Jen plzeňská Fakultní nemocnice ošetřuje v současné době kolem čtyř set takových pacientů. A patří mezi ně i mladí lidé.
GALERIE
Pacient ukazuje jizvu po implantaci přístroje zdroj: ČT24
Vlastimil Vančura, vedoucí lékař Arytmologie FN Plzeň, popisuje, jak přístroj funguje: „V případě, že zjistí situaci, která by byla slučitelná s život ohrožující arytmií, snaží se zasáhnout, buď stimulací, nebo aplikací elektrického výboje.“ Každého půl roku lékaři takový přístroj zkontrolují. Podle doktora Vančury je implantace automatického kardioverteru/defibrilátoru (tzv. ICD přístroj) jediným způsobem, jak u rizikové populace náhlému srdečnímu úmrtí zabránit.
Tři skupiny rizikových pacientů
1) Typický pacient, který dostane tento přístroj, je pacient po opakovaných infarktech myokardu, které mu vážně poškodily srdeční sval. Většinou má problém i s dechem.
2) Další skupinou pacientů jsou ti s vrozeným onemocněním srdce nebo onemocněním srdečního svalu jako takového, nikoliv poruchou prokrvení, jako je tomu u infarktu myokardu a ischemické choroby srdeční, z nichž část je také ohrožena náhlou srdeční smrtí.
3) Poslední skupina jsou pacienti, kteří shodou příznivých okolností přežili oběhovou zástavu, přežili svou náhlou smrt, dostali se do nemocnice, byli zachráněni a podle lékařů je velké riziko, že by se arytmie mohla opakovat, a proto jim všem dávají implantabilní kardioverter.
Automatický kardioverter/defibrilátor (tzv. ICD přístroj).
Je to přístroj o velikosti asi 40 cm3 o váze zhruba 80 gramů, který se implantuje pod kůži pod levou klíční kost před prsní sval. Elektroda je odsud žilním systémem zavedena do pravé komory srdeční. Tento přístroj neustále monitoruje srdeční frekvenci a v případě, že zjistí problematickou situaci, snaží se zasáhnout buď stimulací, nebo elektrickým výbojem. Energie baterií vystačí na 5-10 let, záleží ale na tom, jak často musí přístroj „zasahovat“. Po určité době jsou baterie natolik vyčerpány, že je třeba přístroj vyměnit.
Může být činnost ICD přístroje pro pacienta bolestivá?
Podle vedoucího Arytmologie Kardiologického oddělení FN Plzeň Vlastimila Vančury záleží na situaci: „Pokud je to výboj do již běžící závažné maligní arytmie a krevní oběh již je zastaven, tak pacient si to v podstatě ani neuvědomí. Může třeba upadnout, krátce ztratit vědomí. Naopak když je to výboj třeba u mladého jedince, který má poměrně dobrou toleranci vůči takovýmto stavům, tak to může být velmi bolestivé.“
GALERIE
ICD přístroj zdroj: ČT24
Dálkové sledování pacientů
Dálkové sledování pacientů, které je na trhu pod různými názvy, umožňuje pravidelnou kontrolu implantovaného přístroje bez nutnosti návštěvy ambulance. Kontroluje jednak stav baterií, funkci elektrod, ale i některé parametry, které svědčí o funkci srdce pacienta. Takže pro řadu pacientů je velkým přínosem, že nemusejí chodit na kontroly v případě, že je všechno v pořádku. Naopak pokud nastane nějaký problém, tak se o tom ambulance dozví velmi rychle a lékaři mohou neprodleně reagovat. Ve FN Plzeň je takto v současnosti na dálku sledováno 84 pacientů s implantovaným ICD přístrojem.
GALERIE
Zobrazení činnosti srdce zdroj: ČT24
Pacientská jednotka je jakousi obdobou mobilního telefonu. Bezdrátově komunikuje s implantovaným přístrojem a současně pravidelně, jednou za 24 hodin, odesílá informace na zabezpečenou stránku. V případě, že přístroj zaznamená závažný problém nebo musí zasáhnout pro život ohrožující arytmii, systém dálkového sledování ošetřujícímu lékaři okamžitě odešle upozornění e-mailem, krátkou textovou zprávou nebo faxem. Lékař se ihned dozví, že pacient potřebuje péči - a to zpravidla mnohem dříve, než je plánována obvyklá kontrola.
Diagnóza náhlá smrt postihne ročně v České republice až čtrnáct tisíc lidí. Obecně je v ČR nejčastější příčinou úmrtí onemocnění srdce nebo cév. A právě při náhlé smrti umírá významná část lidí s onemocněním srdce. Náhlá smrt je definována jako úmrtí do jedné hodiny od vzniku akutních příznaků.
Nejčastější příčinou náhlého úmrtí jsou poruchy srdečního rytmu. Nejznámější arytmií vedoucí k úmrtí obvykle do několika minut od svého vzniku je fibrilace komor. Všechny tyto arytmie mají společné to, že porucha elektrické aktivace srdečního svalu výrazně zhoršuje mechanickou aktivitu, v krajním případě ji úplně znemožní – srdce přestane čerpat krev.
Lékaři sledují činnost srdce některých pacientů na dálku (zdroj: ČT24)