Miletín je spokojený se svým stádem ovcí, nařízení EU prý nepotřebuje

Miletín – Starosta Miletína na Jičínsku se nebude řídit zákonem, podle kterého musí obec od příštího roku umožnit lidem třídit bioodpad. Tato povinnost vyplývá z novely zákona o odpadech. Novela nařizuje, aby všechny obce zajistily svým obyvatelům buď speciální kontejnery, nebo jiný způsob, jak se takového odpadu zbavit. Podle starosty Miletína je taková úprava zbytečná - Miroslav Nosek je spokojený s obecním stádem ovcí a dalších zvířat, která jim nahrazují sekačky i kompostéry.

Miletín chce třídit bioodpad po svém (zdroj: ČT24)

Starosta Miletína Miroslav Nosek (nestr.) si obecní stádo „živých sekaček“ pochvaluje: „Máme je tady čtyři roky a jsme s nimi moc spokojení.“ K novele zákona o odpadech starosta Miletína uvedl: „Je to překotná záležitost, která podle mého názoru není domyšlená. Na obcích našeho rázu - nebo i menších - 90 % lidí má zahrádky, na těch zahrádkách má kompostéry, kam si kompost ukládá a z toho následně mají hlínu,“ řekl starosta Miletína. Stejný názor má i obyvatelka Miletína Hedvika Klennerová: „Na vesnici je to zbytečné. Každý si může udělat kompost.“

Co v Miletíně na městském majetku nespasou ovce, to skončí ve sběrném dvoře. A obyvatelé sem s bioodpadem také můžou – dvakrát do roka, což podle starosty úplně stačí. Větší třídění neplánuje. „Ve finále to zase buď zaplatí obce, nebo to zaplatí občané,“ uvedl k tomu starosta. Proto starosta žádné změny neplánuje: „Pojedeme tak, jako jsme jeli doteďka,“ uvedl Miroslav Nosek.

Na tom, že lidé bez zahrádek ukládají bioodpad do směsného komunálního odpadu, starosta Miletína nic špatného nevidí: „Odveze se to na centrální skládky, kde bioodpad je jediný, z čeho se vytváří hlína. Myslím, že je dobře, že ta hlína tam vznikne. A nebudou tam jenom věci, které neshnijí, a nezůstane tam po nás jenom nepořádek.“

Povinnost třídit bioodpad

Obce však třídění bioodpadu podle novely zákona lidem umožnit musí – minimálně od dubna do konce října. Byť by to bylo třeba jen pro jednoho člověka. Petra Roubíčková, mluvčí ministerstva životního prostředí, to odůvodnila takto: „My jsme na základě limitů od Evropské komise povinni odklánět bioodpad na skládkách. Ten poslední limit, který nám stanovila Evropská komise, to bylo snížit skládkování bioodpadu o 50 procent oproti roku 1995. V roce 2013 se nám tento limit nepodařilo naplnit a limit byl přesažen o 130 tisíc tun. I proto, abychom se vyvarovali sankcí z EU, bylo nutné zavést tuto povinnost třídit bioodpad.“ Za nesplnění povinnosti obcím bude hrozit až milionová pokuta.

Oldřich Vlasák, místopředseda Svazu měst a obcí ČR k věci uvedl: „Každá větší separace jsou větší náklady. Nikde není řečeno, jak stát také přispěje obcím na tuto činnost.“ Petra Roubíčková z ministerstva životního prostředí ale uvedla: „My bychom měli ideálně na začátku příštího roku začít vypisovat výzvy, aby obce mohly čerpat dotace.“

„Obce mohly od roku 2007 až do letošního roku čerpat dotace z operačního programu Životní prostředí evropských fondů právě na systém třídění odpadů a do dnešního dne vyčerpaly 14 miliard korun,“ řekla Petra Roubíčková, mluvčí ministerstva životního prostředí.

Podle Petry Roubíčkové by rozpočtům obcí třídění bioodpadu mohlo dokonce pomoci: „To, co končí v černých popelnicích, obce svážejí na skládku a na skládkách za každou tunu odpadu musí platit. To, co vytřídí jako biologicky rozložitelný komunální odpad, to může získat i pozitivní hodnotu. Biologicky rozložitelný komunální odpad mohou například prodat zemědělci a za něj utržit nějaký obnos, který potom vrátí do systému třídění odpadu,“ řekla Roubíčková.

Zatímco některým obcím se nový plán ministerstva nelíbí a připadá jim zbytečný, větší města s ním problém nemají. Mnohde bioodpad už třídí. Například obyvatelé Hradce Králové mohou bioodpad třídit už deset let. Slouží jim k tomu hnědé nádoby. Ročně se tam nasbírá až devět tisíc tun. Vlastimil Ondráček z Technických služeb Hradce Králové uvedl, kam odpad míří: „Jde to zpět do města, v podstatě do zelených ploch.“ Město na to podle mluvčí Magistrátu města Hradec Králové Magdaleny Vlčkové doplácí zhruba osm milionů korun ročně.

Ministerstvo životního prostředí odhaduje, že bioodpad zatím kompostuje jen šestina obcí. Speciální popelnice být nemusí, stačí jedno sběrné místo ve městě.