Spisovatel Salman Rushdie se rozhodl literárně zpracovat svou traumatickou zkušenost z loňského srpna, kdy byl pobodán. Z útoku si nese dlouhodobé fyzické i psychické následky. Napadení souviselo s fatvou, tedy rozsudkem smrti, který nad ním v roce 1989 kvůli knize Satanské verše vynesl někdejší íránský duchovní vůdce Chomejní.
Memoáry s názvem Nůž: Meditace po pokusu o vraždu by se měly ke čtenářům dostat v dubnu příštího roku. „Napsat tuto knihu pro mě bylo nezbytné. Byl to způsob, jak se vyrovnat s tím, co se stalo, a odpovědět na násilí uměním,“ uvedl Rushdie v prohlášení vydaném nakladatelstvím.
Britský spisovatel indického původu byl pobodán loni začátkem srpna v neziskovém vzdělávacím centru na západě státu New York, kde se měl účastnit debaty o Spojených státech jako zemi, která slouží za azyl pro pronásledované spisovatele a umělce v exilu.
Stále platná fatva
Obvinění z pokusu o vraždu čelí pětadvacetiletý Američan, potomek imigrantů z Libanonu. Obdivovatel Chomejního podle svého pozdějšího vyjádření nemá Rushdieho rád, protože „urazil islám“.
Rushdie už přes tři dekády čelí výhrůžkám smrtí v souvislosti s románem Satanské verše. Kniha byla po vydání v roce 1988 zakázána v mnoha zemích s početným muslimským obyvatelstvem kvůli pasážím, které někteří považují za rouhačské. Nejvyšší íránský vůdce, ajatolláh Ruholláh Chomejní, tehdy vydal fatvu neboli náboženský edikt, v němž požadoval spisovatelovu smrt.
I když se íránská proreformní vláda prezidenta Mohammada Chátamího koncem devadesátých let od fatvy distancovala, výnos proti Rushdiemu nikdy zrušen nebyl a podle konzervativního výkladu zůstává v platnosti.
Rushdie se kvůli této hrozbě musel mnohokrát stěhovat z jednoho místa střeženého britskou vládou na druhé. I díky pečlivé ochrance se mu dlouho dařilo útočníkům unikat, v bezprostředním ohrožení se jeho život ocitl až v srpnu 2022.
Je obtížné psát, stěžoval si po útoku Rushdie
Od loňského útoku vystupuje omezeně. Utrpěl bodná zranění krku a trupu a v důsledku pobodání nevidí na pravé oko. „Mám štěstí,“ uvedl Rushdie letos v únoru v prvním rozhovoru od útoku, který přinesl časopis The New Yorker.
Doplnil, že na něm napadení zanechalo psychické jizvy a že musel přehodnotit svůj přístup k bezpečnosti. „Zjistil jsem, že je velmi, velmi obtížné psát. Sednu si, abych psal, a nic se neděje. Píšu, ale je to směs prázdna a braku, věcí, které napíšu a pak druhý den smažu,“ dodal Rushdie.
V červenci se svěřil BBC, že pracuje na knize o svém napadení, což mu také pomáhá se vyrovnat se s tím, čím si prošel. Uvedl, že dílo nebude mít víc „než pár stovek stránek“.
Podle nakladatelství Penguin Random House je Rushdieho zápis událostí hluboce osobní a povznášející meditací o životě, ztrátě a síle jít dál. „Nůž je drásavá kniha a připomínka síly slov, která dávají smysl nemyslitelnému. Žasneme nad Salmanovým odhodláním vyprávět svůj příběh a vrátit se k práci, kterou miluje,“ podotkl ředitel nakladatelství Nihar Malaviya.
Zatím posledního Rushdieho román – Victory City – vyšel zhruba půl roku po útoku, autor ho ale dokončil ještě před napadením. Před vydáním vyjádřil naději, že novinka pomůže „změnit téma“. K českým čtenářům se letos dostal výběr z Rushdieho esejů pod názvem Jazyky pravdy.
Satanské verše se českého překladu dočkaly naposledy v roce 2015. Nakladatelství Paseka se rozhodlo jméno překladatele uvést pod pseudonymem Jan O. Tichý s ohledem na skutečnost, že někteří zahraniční překladatelé Rushdieho díla byli v minulosti napadeni, nebo dokonce zavražděni.
