Už narozením je na nás páchané násilí, říká Édouard Louis. Autobiografii používá jako politickou zbraň

5 minut
Rozhovor s Édouardem Louisem
Zdroj: ČT24

„Na dětství nemám jedinou šťastnou vzpomínku,“ otevírá Édouard Louis svou prvotinu Skoncovat s Eddym B. Vyrůstal v chudobě a studu za svůj původ i sexuální orientaci. Společenský vzestup mezi nejžádanější francouzské spisovatele popsal v knize Jak se stát jiným, jejíž český překlad představil před pár dny osobně ve Francouzském institutu v Praze. „Pro mě není důležité vyprávět svůj životní příběh, ale využít materiál svého života k tomu, abych podal svědectví o politice, o společnosti,“ tvrdí třicetiletý spisovatel.

„Tím, že se narodíme, je na každém z nás spáchané násilí. Nevybíráme si svůj život, nevybíráme si svou rodinu, nevybíráme si svou zemi. Kde je ten okamžik, kdy se do toho můžeme pokusit vnést individuální nebo kolektivní svobodu, politickou nebo osobní, která změní tento násilný stav, náš původ?“ pokládá Louis otázku, kterou se zabývá ve všech svých knihách.

Senzací se stal jeho debut Skoncovat s Eddym B. Provázel ho prvek bulvárnosti, když se objevily reportáže o rozčílené Louisově rodině. Ve své prvotině vylíčil svoje dětství a dospívání v prostředí chudého a naštvaného venkova, kde lidé považují vlastní rasismus a homofobii za přednost. Jako gay se Louis musel potýkat s toxickou maskulinitou a šikanou.

Politická síla autobiografie

Tehdy jednadvacetiletý student sociologie překvapil sondou do prostředí chudé bílé vrstvy obyvatelstva. Oslovil nejen čtenáře ve Francii, kde sílilo s nástupem Marine Le Penové populistické hnutí, ale i jinde na Západě.

„Pro každého, kdo se chce něco dozvědět o vrstvě obyvatelstva, která pomohla nastartovat evropskou vlnu populismu, je tohle vynikající začátek,“ napsali v New York Times o románu Skoncovat s Eddym B.

„Myslím, že autobiografie má politickou sílu, kterou jinde nenajdeme,“ říká Louis. Svou tvorbou chce reagovat na změněnou roli literatury. „Velmi dlouhou dobu měla literatura za úkol informovat o světě. Émile Zola, Jean-Paul Sartre nebo Simone de Beauvoirová psali o hornících, o dělnících, o lidech, kteří byli neviditelní. Ukazovali nám, jak vypadá svět.“

Jak se stát jiným
Zdroj: Paseka

Jenže v současném světě internetu a sociálních sítí má k informacím přístup každý. „Všichni víme, že žijeme v nerovném světě, rasistickém světě. Pravda o světě už není skrytá. Role literatury se proto mění tak, že už nebude sloužit k tomu, aby se lidé něco dozvěděli. Ale aby je donutila podívat se na to, co už znají, ale co nechtějí vidět,“ míní Louis.

Nebýt jen tím, čím chce svět

V románu Dějiny násilí zpracoval trauma ze znásilnění a pokusu o vraždu. Následující dvě literární zpovědi věnoval svým rodičům. Esejí Kdo zabil mého otce se pokusil lépe porozumět svému tátovi i prostřednictvím obžaloby sociální nerovnosti. O matce, která strávila většinu života v chudobě, v próze Boje a proměny jedné ženy napsal: „Mé matce ukradli život.“

Nejnovější román Jak se stát jiným oceňují kritici jako hluboce osobní návrat k debutu Skoncovat s Eddym B. Spadá do žánru autofikce, která mísí autobiografii s postupy umělecké literatury. Louis v knize sám sebe nešetří, kromě dětství reflektuje i svůj spisovatelský úspěch a zájem médií. „Pro mě je to kniha o tom, jak se stát tím, čím se chcete stát, a ne být jen tím, co z nás dělá svět,“ shrnul.

Čistou fikci se zatím psát nechystá. Vyprávění svého života chápe jako záminku ke svědectví o politickém útlaku či homofobii. „V autobiografickém zkoumání vidím prostor pro obnovu literatury. Je to způsob vyprávění příběhů novým, znepokojivým způsobem. Memoáry už tu samozřejmě byly, ale já chci udělat z autobiografie politickou zbraň. Myslím, že to je něco zcela nového a chci to prozkoumat,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 8 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 9 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 10 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 13 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 20 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...