Z koncentračních táborů je zas poslali do vězení, popisuje režisér poválečné pronásledování gayů

4 minuty
Režisér Sebastian Meise o filmu
Zdroj: ČT24

Stopětasedmdesátka se stala v Německu označením gayů – podle paragrafu 175, který více než sto dvacet let kriminalizoval homosexualitu. Citlivé téma o vztahu dvou celoživotně stigmatizovaných mužů zpracovává rakousko-německý snímek Velká svoboda. Do českých kin ho osobně uvedl režisér Sebastian Meise.

Paragraf 175 trestního zákoníku, který trestal sexuální styky mezi osobami mužského pohlaví, vstoupil v platnost v lednu 1872. Nacisté ho ještě zpřísnili a v platnosti zůstal v západním Německu i po skončení druhé světové války až do roku 1969, kdy byl zmírněn. I tak ale příslušný paragraf zůstal v trestním zákoně téměř do poloviny devadesátých let. Ve východním Německu byl úplně zrušen už v roce 1968.

Filmový příběh vypráví o Hansi Hoffmanovi pronásledovaném kvůli židovskému původu i sexuální orientaci. Je odvezen do koncentračního tábora, ale i po skončení druhé světové války je jako gay opakovaně posílán za mříže. Jediný stálý vztah si vytvoří s dlouholetým spoluvězněm odsouzeným za vraždu.

Velice znepokojivé

Filmové tvůrce Sebastiana Meiseho a Thomase Reidera k tématu přivedla kniha o queer historii Hamburku. „Narazili jsme v ní na zprávy o gayích, kteří byli osvobozeni z koncentračních táborů, ale rovnou posláni zase do vězení, aby si odseděli zbytek trestů. Poslali je tam Spojenci, tedy Britové a Američani. A to bylo velice znepokojivé, protože pro mě byli Spojenci vždy osvoboditelé, kteří porazili fašismus, tak jsem tomu rozuměl. Ale v tomto případě byli na stejné úrovni jako nacisté, protože i ve svých zemích měli podobné zákony,“ popisuje Meise.

Začal proto vyhledávat příběhy konkrétních lidí. Mnozí z nich o své poválečné zkušenosti nikdy nemluvili. „V queer komunitě je to stále velké tabu,“ obává se Meise. Z německého zákoníku problematický paragraf zmizel až v roce 1994. Diskriminace a kriminalizace gayů ale trvá v řadě zemí stále, i proto je podle Meise důležité tyto příběhy vyprávět. „Do Evropy se vracejí ultrakonzervativní hnutí, například v Maďarsku nebo v Polsku. A vrací se i takové zákony,“ obává se.

Uvědomuje si zároveň, že právě film je prostředek, který byl a je k pronásledování queer komunity využíván. A že příběhy postavené na skutečných životech je třeba zprostředkovat citlivě.

„Film je voyeuristické médium. I to jsme se snažili ukázat. Na začátku filmu používáme záběry ve stylu šedesátimilimetrových pozorovacích nahrávek, ty opravdu existovaly. Policisté se skrývali za zrcadly a snažili se zachytit lidi v intimních situacích. Myslím, že film si vždy musí klást otázku, kde je linie mezi voyeurstvím a zacházením s postavami jako s lidskými bytostmi,“ připustil.

Česká kina hrají Velkou svobodu od 26. ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 6 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 6 hhodinami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026
Načítání...