Verlaine a Rimbaud se ničí láskou v ostravské Aréně

3 minuty
Ostravská Aréna uvádí Úplné zatmění
Zdroj: ČT24

Komorní scéna Aréna v Ostravě vypráví příběh sebezničující lásky Paula Verlaina a Arthura Rimbauda. Drama vychází ze skutečného milostného vztahu dvou prokletých básníků. V hlavních rolích ostravského nastudování se představují Josef Kaluža a Vlastimil Burda.

„Láska na hranici vraždy, na hranici revolveru, alkohol, hašiš, křik,“ shrnuje intenzivní vztah Verlaina a Rimbauda režisér inscenace André Hübner-Ochodlo. Dva roky milostného vzplanutí byly omamné a silné jako láhev absintu.

Šestnáctiletý živel Rimbaud vpadl do maloměšťáckého života ženatého Verlaina a obrátil ho naruby. „Řešili jsme při zkoušení, jestli je to jenom o lásce, ale přišli jsme na to, že kdyby tam ta láska nebyla, tak by tenhle vztah nevznikl. Je to hodně o lásce – ale nejen o ní,“ podotýká představitel Paula Verlaina Josef Kaluža.

Ani spolu, ani bez sebe

Velký cit přinášel velké emoce a zvraty. Na jedné straně bral, na druhé dával a vedl k poznání, že tito dva prokletí básníci nemůžou být ani spolu, ani bez sebe. „Čím byl vztah hlubší, tím víc se sami sobě vzdalovali. Věci mezi nimi byly často zlé. Nacházet tu zlost, tu nelásku mi přijde zajímavé,“ říká ostravský Rimbaud Vlastimil Burda.

V červenci 1873, po noci plné hádek, alkoholu a vypjatých emocí, Verlaine na Rimbauda vystřelil – a zasáhl ho, i když ne smrtelně. O něco později byl zatčen a odseděl si dva roky ve vězení. S Rimbaudem, kromě jednoho krátkého setkání, se už neviděl.

Úplné zatmění (Komorní scéna Aréna)
Zdroj: Komorní scéna Aréna

Zatímco Verlaine na poezii nezanevřel, mimo jiné se ze svého dosavadního života vypsal za mřížemi, Rimbaud se básnické tvorby po konci bouřlivého vztahu vzdal.

„Láska byl motor, který jim pomáhal pracovat, ale který je i ničil. Hra je i o umění, které je tou láskou živeno,“ dodává Kaluža. Na scéně zazní variace na Rimbaudovy verše s hudebním doprovodem.

Pomohl film

Hra Úplné zatmění měla premiéru už na konci šedesátých let v Londýně, tehdy bez valné pozornosti. Její autor Christopher Hampton se k dramatu po bezmála třech dekádách vrátil a adaptoval ho do scénáře k filmu režírované Agnieszkou Hollandovou. Verlainem se na plátně stal David Thewlis, filmového Rimbauda našla režisérka v mladičkém Leonardu DiCapriovi.

Zfilmování příběhu pomohlo ke slávě i divadelní hře, několikrát ji uvedly i české scény. Hampton měl v té době už na kontě Oscara za Nebezpečné známosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 15 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...