Docent Ivan Trojan a rebelka Tereza Ramba odkrývají nevyřešené případy

Česká televize představuje novou, poněkud nesourodou dvojici policejních vyšetřovatelů, která na obrazovce rozkryje nevyřešené kriminální případy. Do vyšetřování se pustí Ivan Trojan a Tereza Ramba. Třídílnou minisérii Docent napsal Josef Mareš a Jan Malinda, kteří stojí za úspěšnými Případy 1. oddělení, režie se ujal zkušený tvůrce televizních kriminálních příběhů Jiří Strach.

„Reálnou policejní praxi má zažranou do každé buňky v těle,“ říká režisér Strach o scenáristovi a také bývalém šéfovi pražské mordparty Josefu Marešovi. Zatímco Případy 1. oddělení a související Devadesátky (ty psal Mareš s Matějem Podzimkem) vycházely ze skutečných kriminálních činů, v Docentovi vytvořili Mareš s Malindou fiktivní příběh.

„Jejich scénáře poskytují zřetelný návod odkud, kudy a kam, takže jsem měl na jednu stranu poměrně usnadněnou práci. Na druhou ale i komplikovanou. Jak do přesných not, které nikde nezní falešně, vnést alespoň trochu sebe, abych jim to přitom sám sebou nepokazil? Nakonec jsem si řekl, že tam zkusím vnést humor, trochu nadhledu a jemné ironie. Aby ta reálná policejní práce, která je mnohdy úřednická a takřka matematicky suchá, dostala drobet šťávy a dobrého koření,“ uvedl k převodu scénáře na obraz Jiří Strach.

Každý je jiný

Minisérie Docent těží ze střetu teorie a praxe. Do pražské mordparty náhodné okolnosti zavedou policejního akademika a specialistu na psychologické profilování pachatelů (Ivan Trojan). Kancelář sdílí s problematickou kapitánkou Fousovou (Tereza Ramba). 

„Docent Ivan Trojan je pedant a kapitánka Fousová, pro kontrast, je rozmazlená bordelářka. Je to trochu holka lempl. Kamkoliv přijde, tak v první řadě všechno rozkope, všechny postřílí a až pak klade otázky. To se mi hrálo dobře,“ dodává Ramba.

Matěj Hádek, Ondřej Vetchý a Marek Taclík
Zdroj: Zuzana Páchová/ČT

Jejich diametrální životní postoj i vyšetřovací metody se zpočátku zcela míjí, postupně je ale jejich jinakost dovede k rozkrytí motivu a odhalení pachatele dosud nevyřešených vražd a k překvapivé spojitosti se současným případem.

Mohlo by se to tak stát

Scénář vznikal na tělo Ivanu Trojanovi. V týmu kriminalistů se objeví také Marek Taclík, Matěj Hádek a jako jejich šéf Ondřej Vetchý. Postava, kterou Vetchý hrál v Případech 1. oddělení, byla alter egem Josefa Mareše, i do šéfa v nové minisérii prý projektoval sám sebe, ač jde o smyšlený příběh. Proto volba pro postavu velitele kriminálky opět padla na Vetchého.

„Těšil jsem se, že budu moct trochu popustit svou fantazii, aniž by se nějaký chytrák ozval, že to tak nebylo,“ říká o psaní Docenta Mareš. Malinda naopak přiznává, že inspirace skutečnými případy mu jako autorovi pomáhala vytvořit důvěryhodný příběh i postavy.

„U Docenta mi při psaní pomáhalo Pepovo ujištění, že ač se ten kriminální příběh nestal, reálně by se stát mohl. A že i takoví neobvyklí policisté jako docent Stehlík nebo kriminalistka Fousová by se za určité shody okolností mohli na oddělení vražd potkat,“ dodává. 

Úvodní epizodu s názvem Lesní vražda uvede program ČT1 v neděli 29. ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...