Jihočeský spisovatel Jan Štifter vydal nový román. Autorovy předchozí knihy jsou spojeny s jeho rodnými jižními Čechami, v novince zasadil příběh do východočeského regionu. Opět ale podrobuje osudy postav zatěžkávacím zkouškám českých dějin a i tentokrát hledal inspiraci ve své rodině.
Paví hody vystavují hrdiny zatěžkávacím zkouškám války i odsunu
Rozhovor s Janem Štifterem (zdroj: ČT24)
„Jižní Čechy jsou moje zásadní téma, protože odtamtud pocházíme. Nejenom z Budějovic, rodina má širší kontext jihočeského pohraničí a je tam spousta příběhů, které jsem v rodině objevil,“ přiznává Štifter. Paví hody čtenářům ale líčí dramatické osudy první poloviny dvacátého století v divočině Horního Jelení či ve vile po odsunutých Němcích v Trutnově. Děj zabrousí i do luxusního hotelu v Trenčíně za druhé světové války.
Do Pavích hodů si vypůjčil život svého pradědy, který prý po střetu s medvědem dostal přezdívku Tarzan. „Paví hody byla taková zvláštní událost, kterou jednou dvakrát do roka chystal. Pozval celou vesnici a všichni jedli pávy nebo aspoň říkali, že pávy jedí,“ naznačuje, že nic nemusí být tak, jak se z názvu knihy zdá. Ve venkovské románové kronice podivná sešlost oživí dávné démony, rodinná tajemství a touhy.
Osudy generací i nevěstinců
Štifter je autorem několika knih, v nichž čerpá z minulosti a prostředí jižních Čech. Čtenáře zaujal především Sběratelem sněhu. Sonda do životů z periferie společnosti prolíná do jednoho příběhu osudy tří generací. V knize Café Groll oživil příběhy skryté v českobudějovických nevěstincích.
„Základní personál, jako bordelmamá a bordelpapá, se zakládá na pravdě, příběh jako takový je ale fiktivní. Využil jsem svojí znalosti kaváren, kdy jsem se kdysi snažil vytvořit průvodce po kavárnách v Budějovicích na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Zjistil jsem, že spousta podniků, které jsem aspoň já za kavárny považoval, byly nevěstince maskované pod názvem café,“ prozradil ke knize Štifter. Podle románu Café Groll vznikla také hra pro Jihočeské divadlo.