Lístek na Orient expres by stál přes 70 tisíc korun. V Bruselu stačí vstupenka do muzea

V bruselském muzeu Svět vlaků lze usednout do slavného Orient expresu. Na aktuální výstavě totiž dva původní vagony upomínají na slavné doby luxusního cestování. Belgie je navíc rodnou zemí fiktivního detektiva Hercula Poirota, který se mnohým při slovech „Orient expres“ vybaví.

Vystavené vagony si uchovaly původní luxusní vybavení, za které si ovšem cestující před sto lety náležitě připlatili. „Jízdenka jen jedním směrem a jen pro jednoho cestujícího by vás dnes vyšla na 2800 eur,“ přepočítává ředitel muzea Pieter Jonckers. Tedy v českých korunách by lístek stál něco málo přes sedmdesát a půl tisíce.

Takové jízdné si mohli dovolit jen ti bohatí. V luxusním vlaku se svezla zpěvačka Josephine Bakerová, herečka Marlene Dietrichová, tanečnice a zároveň dvojitá agentka Mata Hari. Bulharský car Boris III. jako velký železniční nadšenec dokonce Orient expres řídil.

V luxusu na kolech se kodrcala také Agatha Christie. A díky románové Vraždě v Orient expresu, kterou nejslavnější belgický detektiv jako vždy brilantně vyřešil, se k „první dámě zločinu“ alespoň na stránkách knihy připojily i tisíce čtenářů. K napsání detektivky Christie kromě vlastních zážitků z cest zřejmě inspirovala i událost z roku 1929, když vlak na pět dní uvízl v Turecku kvůli sněhu.

Hotel na kolejích

„Celý koncept Orient expresu má vlastně belgický rodný list. Založil ho totiž Belgičan Georges Nagelmackers,“ připomíná další vazbu na Poirotovu zemi ředitel muzea. Zakladatel tradice evropských luxusních salonních kupé na tento způsob cestování nevsadil náhodou. Zalíbil se mu se při návštěvě ve Spojených státech. Fascinovaly ho komfortní rychlovlaky bratří Pullmanů a dostal nápad udělat něco podobného také v Evropě.

První přepychový vlak vyjel z Paříže v červnu 1883. Aby se dostali do Istanbulu, museli ale tehdy cestující vystoupit v bulharském městě Giurgiu, kde se železnice křížila s Dunajem, přeplout řeku na trajektu a pokračovat místním vlakem do Varny. Tam se nalodili na loď do Turecka. Přímé vlakové spojení do Istanbulu bylo zavedeno v roce 1889, název Orient expres získal vlak o dva roky později.

Zpočátku si vystačil s malou elegantní lokomotivou, která táhla dva velice luxusní spací vozy, velkolepý jídelní vůz s kuřáckým salonkem, zavazadlový vůz a část pro personál. Kapacita počítala se zhruba čtyřicítkou pasažérů. V pohyblivém pohodlí urazili 3186 kilometrů dlouhou trasu Paříž–Istanbul za necelých sedmdesát hodin.

Více Orient „expresů“

Po otevření Simplonského tunelu pod Alpami v roce 1906 byl zaveden Simplonský Orient expres, později přibyla další rozvětvení. První světová válka přerušila provoz vlaku, obnoven byl v roce 1921. Po skončení druhé světové války jezdily oba vlaky v podobě obyčejných rychlíků a přibývalo dalších spojů s pojmenováním Orient expres.

Na začátku devadesátých let nechal jeden Orient expres zmizet David Copperfield. Z řádů ale železniční legenda skutečně zmizela až v prosinci roku 2009, po 126 letech na trati. „Vlak králů a krále vlaků“ vykolejily vysokorychlostní vlaky a nízkonákladové aerolinky.

Jako Orient expres jsou ale pojmenovány i nostalgické vlaky složené často z původních vozů, ale přizpůsobených moderním požadavkům nové bohaté klientely. Jezdí už od sedmdesátých let.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 35 mminutami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
před 22 hhodinami

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
před 23 hhodinami

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

VideoZlín patří filmům pro děti a mládež. Přivítá Gillena a ocení ředitele Déčka

Ve Zlíně začíná mezinárodní filmový festival pro děti a mládež. Soutěžní přehlídka nabídne tři sta snímků z téměř šedesátky zemí. V programu mimo jiné připomene výročí narození scenáristy Miloše Macourka či založení zlínských filmových ateliérů. K zahraničním hostům patří irský herec Aidan Gillen, známý ze seriálů Hra o trůny a Gangy z Birminghamu. Čestný Zlatý střevíček dostanou výkonný ředitel Déčka Petr Koliha, herec Petr Kostka a také Hurvínek.
28. 5. 2026
Načítání...