Vzpomínky na Mekyho Žbirku: Nepravděpodobná hvězda a britský gentleman s československým srdcem

Nahrávám video

Miroslav Žbirka se v hudební branži pohyboval od svých patnácti let. Za tu dobu se stihl zaspat do vzpomínek spousty svých uměleckých kolegů, s nimiž se přátelil, spolupracoval nebo „jen“ potkával. I je nečekaná zpráva o ochodu slovenského zpěváka a skladatele zasáhla. Na Mira či Mekyho, jak se mu říkalo, Žbirku a setkání s ním někteří zavzpomínali ve vysílání ČT24.

Hudební publicista Václav Hnátek: Byl hudební zažranec

  • Dokument Meky (11. 11., 20:15, ČT1)
  • Miro Žbirka v Abbey Road (13. 11., 20:15, ČT art)
  • Koncert Miro Žbirka: 40 let na scéně (13. 11., 20:35, ČT art)
  • Na plovárně s Mirem Žbirkou (13. 11., 22:05, ČT art)
  • Doupě Mekyho Žbirky (14. 11., 21:10, ČT art)

V roce 1982 Miro Žbirka vyhrál Zlatého slavíka. Z čela žebříčku popularity se předtím Karla Gotta podařilo sesadit jen Waldemaru Matuškovi. O dva roky později vydal Žbirka desku Nemoderný chalan – krok, který podle hudebního publicisty Václava Hnátka o Žbirkovi mnohé řekne. „Bylo to naprosto nepopové album. Takhle fungoval pořád, zkoušel nové hranice,“ vysvětluje. Některými nahrávkami tak možná zklamal své fanoušky z dob kapely Modus, ale naopak dokázal oslovit o generaci mladší posluchače.

To platilo i pro jeho pozdější kariéru. Hnátek byl například při natáčení Žbirkovy poslední studiové desky Double Album. Nahrávala se ve slavném londýnském studiu Abbey Road, spojeném se Žbirkovými idoly. „Měl rád Beatles, ale uznával i novější trendy, třeba Billie Eilish,“ upozorňuje publicista.

Žbirku charakterizuje jako „nepravděpodobnou hvězdu“. „Nevypadal jako superstar a ani se tak nechoval. A navíc dělal skvělou muziku, skvěle zpíval, měl určitý nádech Západu díky mamince Angličance. Byl hudební zažranec, on hudbou žil – a to se na výsledku odrazilo,“ nepochybuje Hnátek.

Nahrávám video

Moderátor Marek Eben: Napsat tolik hitů se povede málokomu

Žbirka se v posledních letech pravidelně objevoval na obrazovkách České televize ve své vlastní talk show. Jedním z posledních hostů v Doupěti Mekyho Žbirky byl moderátor Marek Eben. Ten přiznává, že na svého moderátorského kolegu vzpomíná vždy s lehkým úsměvem. „Ten vás nezarmoutil nikdy. Měl jsem pocit, že do něj nalezl kus anglické noblesy, a jak se říkalo, byl v kolektivu oblíben,“ říká Eben.

Žbirka si podle něho výborně uměl získat publikum, ale spíš než jako zpěváka ho oceňuje především jako autora. „Protože napsat tolik věcí, které si najdou cestu k posluchačům a které lidi budou umět, to se fakt povede málokomu,“ vysvětluje. „Udělal spoustu písniček, které dokázaly lidi dojmout. To taky každý nesvede, že dokážete napsat písničky veselé i ty, které jsou pod kůži. Dokonce myslím, že měl víc těch dojemnějších, hlubších, než že by byl písňový komik.“

Marek Eben s Miroslavem Žbirkou se potkali v televizi i v prohozených rolích – před dvaceti lety byl slovenský zpěvák hostem pořadu Na plovárně. Oba rozhovory připomínáme:

Výtvarnice Míla Fürstová: Ze Žbirky se mi podlomila kolena víc než z Coldplay

Kvůli vytvoření obalu ke své poslední nahrávce – Double Albu – se Miro Žbirka obrátil na Mílu Fürstovou. Původem česká výtvarnice dlouhodobě žije v Anglii, její kresby se objevily i na deskách kapely Coldplay. Pro Double Album navrhla dvě zpěvákovy siluety, jež vyplnila vyobrazením věcí spojených s aktuálními písněmi i jeho životem.

„Obdivovala jsem Mekyho Žbirku jako muzikanta, jako básníka, jako osobnost. A v momentě, kdy mě oslovil, abych dělala jeho album, se mi podlomila kolena. Na rozdíl třeba od Coldplay, to jsou vrstevníci, ale Meky Žbirka pro mě byla ikona,“ přiznává.

I na ni už od prvního setkání působil jako noblesní gentleman se smyslem pro humor. Spolupráce na tomto albu byla sdílením a vytvořením umění mezi dvěma rezonujícími dušemi, napsala Míla Fürstová do knižní retrospektivy Všechny mé řeky. Z profesní spolupráce se stalo přátelství. „Britský gentleman s československým srdcem,“ vystihuje Žbirku.

Nahrávám video

Hudebník Peter Lipa: Měl talent psát dobré písničky

Slovenský jazzový hudebník Peter Lipa vzpomíná na společné začátky v bratislavském klubu „Véčko“, kde hrál i náctiletý Žbirka. „Já jsem tam tehdy vystupoval se skupinou Blues Five a on zpíval s Modusem. Přišel jako mladý zázrak, uměl skvěle anglicky, tehdy jsme všichni zpívali převzatý světový repertoár, Meky byl specialista na Bee Gees,“ prozradil Lipa.

Souhlasí, že odchod Mikyho Žbirky je ztráta pro československou hudební scénu. Důraz dává na slovo „československý“, respektive „česko-slovenský“. Žbirka byl téměř celé své muzikantské působení populární v obou zemích – navíc skládal a zpíval slovensky, ale velkou část života prožil v Praze.

„Zpěváka dělají jeho písničky a Meky měl talent psát dobré písničky,“ nepochybuje. „Zpěvák je ztotožňován se svými písničkami, tak ho vnímají i ostatní. S Mekym nejsou spojené žádné skandály, on všechno v tichosti ustál a zůstal zodpovědným, poctivým muzikantem, dokázal unést sólovou dráhu.“

Nahrávám video

Hudebník Ján Lehotský: Ochod z Modusu jsem Mekymu nezazlíval

„Mekyho jsem měl velmi rád pro jeho samozřejmou poctivost,“ říká slovenský zpěvák a skladatel Ján Lehotský. Na začátku sedmdesátých let se přidal ke kapele Modus, kterou Žbirka spoluzaložil – později z ní odešel, zase se do ní vrátil, a nakonec definitivně odešel a směřoval k sólové dráze. Kromě Lehotského se v Modusu sešel i s Marikou Gombitovou. S písní Úsmev vyhráli v tomto složení v roce 1977 Bratislavskou lyru.

Odchody z Modusu Lehotský podle svých slov Žbirkovi nezazlíval. „Chtěl dělat muziku, která měla být trošku tvrdší a já jsem neměl repertoár až tak bigbeatový, takže jsem v podstatě musel tiše souhlasit,“ uvedl. Přiznal, že ze Žbirkovy tvorby má nejraději píseň, která vůbec tvrdá není – Baladu o polných vtákoch. „Jsem rád, že jsme se jeden od druhého učili. Asi se setkáme nahoře,“ doufá Lehotský.

Nahrávám video

Klavíristka Ráchel Skleničková: Naučila jsem se od něj pokoře

Nevidomá zpěvačka a klavíristka Ráchel Skleničková se jako posluchačka neseznámila s Miroslavem Žbirkou přes některý z jeho hitů. „Moje první setkání s jeho hudbou byly dětské písničky v angličtině, když mi bylo asi osm. Bylo pro mě překvapení, když jsem zjistila, že těžiště jeho tvorbu je úplně jinde,“ vzpomíná.

O pár let později se s Mirem Žbirkou, už osobně, potkala na charitativním koncertě Světlo pro světlušku. On pak za ní přišel, že jim napsal společný duet. Natočili písničku Čistý svet. „Naučila jsem se od něj pokoře. I slavný člověk může být neskutečně pokorný, nevyskakovat si, ano, znám svoji cenu, vím, kolik toho umím, ale ani víc, ani míň. Čišela z něho pokora a uznání. Jsem ráda, že na něj můžu mít takovouto vzpomínku,“ uzavírá.

Nahrávám video

Připomeňte si Miroslava Žbirku v archivu České televize

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 3 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 6 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled