Zajímá mě význam hranic v našich životech, říká režisér Jiráský. Jeho Kryštofa smetou padesátá léta

Nejsilnější víra je víra ve svobodu, připomíná slogan na plakátech nového českého filmu Kryštof. Dramatický příběh mladíka, který na přelomu čtyřicátých a padesátých let vstupuje do mnišské komunity v československém pohraničí, se odehrává na pozadí několika historických událostí této doby, kdy moc v zemi převzali komunisté. Snímek vznikl v koprodukci České televize, v tuzemských kinech se promítá od 21. října. V rozhovoru s Martinem Rachmannem svou novinku představil režisér Zdeněk Jiráský.

Hlavní hrdina se jmenuje stejně jako film, tedy Kryštof. Jak byste ho představil?

Kryštof je chlapec na prahu dospělosti, který hledá svoje místo na světě. Je bohužel v nesprávný čas na nesprávném místě, okolnosti ho donutí k tomu, aby utíkal. Utíká proto, že musí, ne proto, že by chtěl. Utíká před mocí, téměř neviditelným, ale postupem času stále více viditelnějším zlem a tlakem, jímž ho chce systém připravit o svobodu. O svobodné dýchání ve svobodném světě.

Ve filmu zobrazujete mimo jiné Akci K – likvidaci mužských klášterů na území Československa. Jak podstatná je pro příběh?

Je zásadní. Kolem této události se točí celý mnohovrstevnatý příběh. Film se odehrává na ploše jednoho až dvou měsíců, na jaře roku 1950, a Akce K vše tak trochu odstartuje.

Příběh jste navíc zasadili do pohraničí, takže další zásadní okolností jsou nelegální přechody československo-německé hranice.

Téma hranice vůbec je něco, co mě osobně zajímá, dost o tom přemýšlím a dost zvažuji, co různé hranice v našich životech znamenají. Československo-bavorská hranice v padesátých letech ještě byla prostupná, železná opona se začala stavět až po těchto událostech. To znamená, že převaděči, kterých bylo v pohraničí relativně mnoho, znali cestičky a stezičky. Měli jsme ideální představu v podobě několika šumavských lokací, ale nakonec na Šumavě byla jen jedna, přechod přes řeku, jinak jsme museli hledat náhradní lokace.

Nahrávám video
Trailer k filmu Kryštof
Zdroj: Bontonfilm

Na rozdíl od předchozích filmů, včetně Českým lvem oceněných Poupat, nejste tentokrát autorem scénáře, ten napsal Josef Kurz. Co vás na jeho příběhu zajímalo natolik, že jste se ho rozhodl natočit?

Mě zajímala hlavně otázka svobody, uzurpace, násilí, ať už viditelného, nebo neviditelného. To je téma, kterým se zabývám i ve svých scénářích. Možná jsem také trochu cítil jakýsi společensko-historický dluh, v jistém kontextu i rodinný, protože můj otec v padesátých letech na Šumavě začínal, šel tam z vnitrozemí do učení a přímo na Šumavě tyto roky prožil.

Akce K, převaděči a také vyvlastňování. To je poměrně dost zásadních historických událostí v jednom příběhu.

Nezpracovávali jsme historické události na konkrétních faktech, abychom dokládali přesnou historii, od toho jsou jiná média. V našem filmu jsou to inspirační zdroje. Důležité bylo, aby film držel pohromadě, abychom naši hlavní postavu těmito událostmi elegantně provedli a nebyli příliš velkými školomety.

Ve snímku Kryštof používáte minimálně slov, stavíte na obraze. Proč tato volba?

Je mi bližší jakékoliv médium, když není zatěžkáno něčím zbytečným. Filmy postavené na dialozích jsou samozřejmě naprosto legitimní, ale to naše příběhy úplně nenaskýtaly, takže jsme se rozhodli vyprávět je filmovějším způsobem, než aby herci deklamovali předem připravené dialogy. U vnitřních monologů jsem dost dlouho zvažoval, že by film mohl obsahovat voiceovery, už jsem je v minulosti párkrát použil, ale tento film je nakonec nevyžadoval. Takže jsme se shodli, že ho budeme vyprávět s minimem dialogů a za pomoci výtvarna, obrazu a střihu.

V jedné větě: proč jít na Kryštofa do kina? Pro koho jste ten film natočil?

Myslím, že je pro lidi, které zajímá naše novodobá historie, kteří sledují příběhy dvacátého století, příběhy o bezpráví a nespravedlnosti. Možná by Kryštof mohl být zajímavý i pro mladší generaci, která chce znát historii, aby se z ní mohla poučit.

Nahrávám video
Rozhovor s režisérem Zdeňkem Jiráským
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
před 21 hhodinami

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
6. 3. 2026

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026
Načítání...