Pražské jaro začne v 19. století, pokračuje on-line. Připravte si dobré domácí kino, radí ředitel

Roman Bělor: Poslouchat koncerty v mobilu nemá smysl (zdroj: ČT24)

Výročí úmrtí Bedřicha Smetany je tradičním dnem zahájení festivalu Pražské jaro a nic na tom nezměnila ani pandemie. V Obecním domě v Praze opět zazní Má vlast, tentokrát v provedení podobném tomu, jak symfonický cyklus zněl v době své premiéry. Soubor Collegium 1704 ho odehraje před živým publikem. Výjimku přítomnosti diváků dostal festival ještě na další tři koncerty z celkem více než dvacítky. Všechny jsou ale, stejně jako loni, k poslechu on-line. O programu i o tom, jak moc do něj zasáhla protiepidemická opatření, mluvil ve Studiu 6 ředitel Pražského jara Roman Bělor.

Pražské jaro potrvá do 3. června. Od 24. května se chystá další rozvolňování, kdy bude možné navštívit vnitřní kulturní akce. Promítnou se tyto změny i do plánu festivalu?

Po 24. květnu čekáme ještě dva koncerty, na které už máme oficiální výjimky od ministerstva kultury a ministerstva zdravotnictví, ale přislíbené rozvolňování je pro nás, kteří pracujeme v uzavřených prostorách, ať už koncertních sálech, nebo divadlech, stále jenom příslibem. A slovo „příslib“ nemá u nás historicky dobré konotace. Uvidíme, co se stane, protože příslib musí být změněn v přesně definované podmínky, a to se zatím nestalo.

Co všechno musí diváci splnit, aby si mohli zahajovací koncert poslechnout přímo v Obecním domě?

Musí projít PCR testem, je spárován s kódem jejich vstupenky, jinak by se do sálu nedostali. PCR test se týká i všech účinkujících a všech, kteří okolo toho koncertu pracují, mimo jiné i kameramanů České televize.

Koncerty s přítomností diváků označuje ministerstvo za pilotní projekt. Jak vypadaly společné přípravy?

Stali jsme se téměř odborníky na pandemii. Ve finále spolupráce s ministerstvem kultury, institutem hlavní hygieničky a ministerstvem zdravotnictví byla dobrá, zpočátku to bylo trošku rozpačité, protože podmínky se pořád vyvíjejí a to, co bylo domluveno v úterý, nemusí platit ve čtvrtek. Situace je dynamická, tekoucí, a zřejmě tomu tak bude i během dalších dnů festivalu.

Dobové provedení není risk

Při zahájení Mou vlast zahraje orchestr Collegium 1704 v provedení, jak zazněla při své premiéře na konci devatenáctého století. Collegium 1704 nahradilo původní berlínský ansámbl, proč zrovna tento český soubor?

V původním aranžmá jsme předpokládali, že přidanou hodnotou bude jeden z nejlepších německých symfonických orchestrů – berlínský rozhlasový orchestr s Vladimirem Jurowským, což je jeden z nejslavnějších dirigentů současnosti. Bohužel epidemie zařádila nejen u nás, ale i v Německu, takže to nebylo možné. Hledali jsme provedení Mé vlasti, které bude mít jinou přidanou hodnotu. A tu určitě Collegium 1704 s Václavem Luksem do něj vnesou.

Naším úkolem není šokovat. Předvést Mou vlast, jak zazněla při své premiéře, se úplně nedá, hrajeme pro jiné publikum. Chceme posluchačům rozšířit obzory, jakým způsobem se i tato hudba dá interpretovat, ale současně akceptujeme dlouhodobou interpretaci Mé vlasti.
Václav Luks

Provedení bude zvláštní v tom, že se Václav Luks se svými hudebníky pokusí připomenout zvukový obraz z doby, kdy toto dílo bylo v roce 1882 premiérováno. Noty se samozřejmě nezměnily, ale změnily se hudební nástroje, které se od té doby významně vyvinuly, zejména v dechových sekcích. Smyčcové nástroje zůstávají de facto identické.

Dobové provedení nezazní na Pražském jaru poprvé. Na konci devadesátých let se londýnský ansámbl pokusil o totéž, tehdy to přijetí bylo částečně negativní. Vnímáte to jako risk?

Určitě to není risk. V roce 1996 to provedli London Classical Players s Rogerem Norringtonem. V té době to bylo nezvyklé, protože si ještě všichni neosvojili, že hudebníci z oblasti poučené interpretace vykročí i do devatenáctého století. To se od té doby změnilo a mnoho slavných hudebníků z oblasti staré hudby přešlo od hudby barokní a klasicistní až do romantismu.

Poslouchat koncerty v mobilu nemá smysl

Všechny koncerty jsou přístupné on-line. Festival se tím otevírá i posluchačům, kteří by běžně nepřišli do sálu. Co byste jim doporučil, aby si doma pustili?

Těžko se vybírá, ale v programu jsou některé zajímavosti, které se podařilo zachovat podle původního plánu. Například hostování významného německého klarinetisty a dirigenta Jörga Widmanna, který je u nás málo znám, ale v Německu je skutečně živou ikonou klasické hudby. Máme také velkou radost, že můžeme vykročit do jiné hudby a gratulovat k významnému životnímu jubileu Martinu Kratochvílovi, který je jazzmanem a rockerem, ale také dokumentaristou a cestovatelem.

Festival velikosti Pražského jara se nepřipravuje jen rok před aktuálním ročníkem, ale někteří umělci musí být domlouváni až několik let dopředu. Změnila to nějak současná situace?

To se nikterak neprojevilo. Změnilo se ale, jak už bylo řečeno, že mnozí se mohou na koncerty podívat doma. Tady bych doporučil, aby se na to připravili technicky, protože je samozřejmě veliký rozdíl dobré domácí kino nebo profesionální televize, případně rozhlasové přijímače, oproti možnosti sledovat koncerty v mobilu nebo přes sluchátka někde na ulici. To pak téměř ztrácí smysl.

  • Zahájení 76. Pražského jara (12. 5. ve 20:00 živě na ČT art). Přímý přenos slavnostního zahajovacího koncertu z Obecního domu v Praze. Cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany hraje Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse.
  • Pohlceni Stravinským (23. 5. ve 20:15 živě na ČT art). Na koncertě připomínajícím 50 let od úmrtí slavného skladatele 20. století vystoupí v koncertním sále Pražské konzervatoře členové PKF – Prague Philharmonia pod vedením slovenského dirigenta Mariána Lejavy.