Filmová upoutávka týdne: Scorsese se vrací k mafiánům. Robert De Niro tak omládnul o desítky let

Americkému režiséru Martinu Scorsesemu se podařilo dokončit dlouho připravovaný film The Irishman. Scorsese se s ním vrací do prostředí mafiánských intrik a zločinů. Snímek navíc představuje už devátou spolupráci režiséra s Robertem De Nirem, naposledy to ovšem bylo už před více než dvaceti lety na jiném krimi filmu – Casino.

Příběh filmu The Irishman se zakládá na skutečných událostech a točí se kolem Franka Sheerana v podání De Nira. Veterán druhé světové války je už starý muž, vzpomíná ale na svůj život, který byl krvavý i po válce. Vytvořil si totiž vazbu na mafii. Ta ho dostala i do odborů, jimž šéfoval Jimmy Hoffa, kterému pak pomáhal se špinavou prací. Zásadním momentem bylo, když Hoffa v roce 1975 záhadně zmizel a už ho nikdo nikdy nenašel, a Frank Sheeran si připomíná, jakou v tom hrál roli.

Al Pacino jako Jimmy Hoffa a Robert De Niro jako Frank Sheeran
Zdroj: Facebook The Irishman

The Irishman má ambici postavit se po bok vrcholných děl Martina Scorseseho zaměřených na svět zločinu, jako jsou Mafiáni, Casino nebo Skrytá identita, která mu vynesla zatím jediné oscarové ocenění. Scorseseho filmografie je ale košatější.

V sedmdesátých letech patřil ke skupině autorů, která proměnila pravidla toho, jak se filmy dělají a jak vypadají. Průlomem pro něj byly Špinavé ulice z roku 1973, které představovaly první z příležitostí, při níž režíroval Roberta De Nira. Talent Scorsese potvrdil i dalším kultovním snímkem Taxikář nebo Zuřícím býkem, černobílým filmem z boxerského prostředí, který mu vynesl první oscarovou nominaci.

Al Pacino, Martin Scorsese a Robert De Niro na slavnostním uvedení filmu The Irishman
Zdroj: Carlo Allegri/Reuters

Tvorba Scorseseho má ale i duchovní rovinu. Dal to najevo například v roce 1988, kdy nabídl jiný pohled na biblické události v Posledním pokušení Krista, v dramatu Kundun z roku 1997 se věnoval osobě dalajlamy a na japonské pouti doprovázel dva jezuitské mnichy ve filmu Mlčení.

Zkoumání nových možností filmu

I když letos režisér oslaví 77. narozeniny, energie a zájem zkoušet nové věci z jeho děl nemizí. Důkazem je třeba nedávný Hugo a jeho velký objev, zřejmě jediný režisérův snímek vhodný pro děti. Hodně při něm využil digitální triky a šlo o jeden z nemnoha případů efektivního využití 3D. Ostatně i The Irishman, přestože vyznívá jako typ tradiční látky, které se Scorsese věnoval už mnohokrát, má výjimečný technologický aspekt.

Joe Pesci a Robert De Niro ve filmu The Irishman
Zdroj: Facebook The Irishman

Jelikož film pokrývá dlouhý časový úsek, až od druhé světové války, vzbuzuje velká očekávání ohledně toho, jak se mu povede zapracovat digitální omlazovací technologii. Díky té nemusel postavu Franka Sheerana v jeho dvaceti čtyřech letech hrát mladší dvojník Roberta De Nira, ale sám De Niro. Podobně se „omlazovací kúry“ dočkali v různých scénách i další známí herci jako Al Pacino nebo Joe Pesci.

Už před samotným natáčením kvůli tomu udělali tvůrci zkoušku. V roce 2015 Scorsese a De Niro znovu vytvořili jednu scénu z filmu Mafiáni, který měl premiéru v roce 1990, aby si ověřili, že jsou technologie na takové výši, aby omlazení působilo věrohodně a nevyrušovalo ze sledování příběhu.

Film The Irishman kvůli tomu ale nebyl také úplně levný a měl problém sehnat finance. Poté, co nedokázali tvůrci získat nebo udržet žádného z tradičních distributorů, se do věci vložila streamovací společnost Netflix a dílo získala pro sebe. Na jedné straně tak jde o zatím nejdražší projekt této společnosti, oficiální rozpočet nakonec činí 159 milionů dolarů, ovšem podobně jako loňská Roma Alfonse Cuaróna jde o prestižní záležitost, která Netflixu zvedá renomé.

Fanoušci Martina Scorseseho se ale musí smířit s tím, že pokud nechytnou některou z mála projekcí po světě, uvidí jeho novou fresku (která má nakonec 209 minut) jenom on-line.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 11 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 11 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 13 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 15 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 22 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...